Moravci

Moravci je historický název pro moravským nářečím, tedy „po našemu“, hovořící obyvatelstvo někdejšího pruského Slezska, žijící severně od řeky Opavy. Mezním je rok 1742, kdy oblast dnešního Hlučínska, Ratibořska a Hlubčicka připadla Pruskému království a místní obyvatelstvo bylo po téměř dvě století vystaveno silné germanizaci (která zesílila zejména po roce 1871, kdy došlo ke sjednocení německých států a vzniku Německého císařství).

Nicméně tito lidé z velké části na svou moravskou minulost nezapomněli, říkali o sobě, že mluví moravštinou. Při prvním sčítání lidu nově vzniklého Československa si psali do sčítacích archů, že jsou Moravci. Byli ovšem přičteni k Čechům a nadále vydáváni za Čechy. Dnes jsou ostatními většinou nazýváni Prajzáky (Prusy). Myslím si, že je to k nim nespravedlivé. Ostatní obyvatelstvo, zřejmě i z neznalosti tamější historie, které se naše školní osnovy až hystericky vyhýbaly, na ně často pohlíží nepřátelsky. Možná i proto, že Německo vrazilo mezi ně a ostatní obyvatele klín tím, že těmto lidem (v německém zájmu) poskytuje na požádání německé občanství. Je na vás zda to posoudíte jako špinavou politiku, či ne.

O Moravcích psal i Bezruč, který sám byl velkým moravským patriotem. Ovšem se silným sociálním cítěním, dojímaly ho osudy těch nejchudších ve Slezsku. Psal třeba o tom, jak se na procházce potkal s tamějším selským děvčetem a ona mu v hovoru řekla, že je „Moravka“. To, že se místní lidé hlásí k bývalé moravské vlasti, a to i po tak dlouhé době kdy byli od ní odtrženi, ho těšilo.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa