Moravská identita

Podle wikipedie je jeden z několika významů slova identita svébytnost, mentální nebo sociální reprezentace podstatných znaků subjektu (např. národní identita, pohlavní identita, též sebepojetí.

Začnu od lesa. Proč jsem Moravan? Když se tak zamyslím, těžko bych hledal jinou odpověď než že jsem Moravan protože se tak cítím, odpovídá to mému sebepojetí. Možná se vám, milí čtenáři, bude zdát, že je to málo, že moravanství (češství, němectví, atd.) je věc svatá a musí za tím být něco víc. Můžeme se bavit o historii Moravy (kterékoliv země), o historických osobnostech, ale když bychom to brali přísně z pohledu vědy, nelze zpětně historické informace na sto procent ověřit, přísně vzato jsou to všechno pověsti, legendy, kterým hodnověrnost dává četnost výskytu a, divte se, přijetí do svých (případně kolektivních) představ o světě a o sobě samém. Můžeme se bavit o povinnosti hlásit se k zemi kde se lidé narodili a žijí, o povinnosti hlásit se k národu, který dal jméno jazyku, kterým lidé mluví. O povinné loajalitě k vládnoucímu etniku.

Možná by se ještě něco našlo, ale jako příklady to stačí. Nic se lidem nedá jen tak vnutit, známé pokusy německé říše a sovětské říše byly z dlouhodobého pohledu neúčinné. Vlivy těchto říší pominuly, Moravané zůstali Moravany. Proč? Protože ta země, zvaná Morava,  má své jedinečné kouzlo, je jejich domovem a je součástí jejich sebepojetí. A Moravany jsou, protože se tak vždy cítili, navzdory všem snahám o odnárodnění.

Moravanství je individuální volba každého z nás, založená na silném emotivním vztahu ke své zemi, jejím obyvatelům, její hmotné a nehmotné kultuře, s vědomím její jedinečnosti v širém světě.

 Jiří Jakub Mašek, signatář Deklarace moravského národa,