Moravská orlice místo lva. Neznámí vandalové přelepují státní znaky v Moravském krasu.

Českého lva na cedulích označujících Moravský kras někdo přelepuje moravskou orlicí. Vandalové za poslední tři měsíce zničili pětinu cedulí, řadu z nich polili barvou, provrtali nebo úplně odnesli. Vedoucí strážní služby chráněné krajinné oblasti podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Kromě informací o přírodě se návštěvníci rezervace u Balcarovy skály dozví, že se nacházejí na Moravě. Malý státní znak se lvem někdo přelepil moravskou orlicí. „Patrně je pod tím použito lepidlo, aby se to nedalo snadno oddělat. No a ještě tu naši původní originální ceduli provrtali,“ popsal čin vedoucí strážní služby CHKO Moravský kras Antonín Tůma. Od ledna vandalové zničili už jednadvacet cedulí. Některé přelepili, pocákali žlutou barvou nebo vrtačkou vyryli nápis Morava přímo přes českého lva.

 

Pane Tůmo,

nejsem z těch, kdo přelepují české lvy moravskou orlicí, nemám k tomu potřebné prostředky a nenašel bych asi ani dost odvahy, protože česká státní moc nám Moravanům není vůbec nakloněna a každá příležitost dát nám to najevo jí přijde vhod. Ale pokud jsem na Moravě a moravská orlice mi připomíná, že nejsem někde v české kotlině, ale na své rodné Moravě, jsem tomu rád.
Navíc si myslím, že podle zákona o užívání státního znaku tam, kde se jedná o lokalitu evropského významu, a tou Moravský kras jistě je, má být velký státní znak, nikoliv ten dvouocasý český lev, který se jinak roztahuje všude, kde je to jen trochu možné, dokonce i na Moravském náměstí v moravské zemské metropoli Brno.

Dr. Jiří Kvapil, signatář Deklarace moravského národa

 

Odpověď RNDr. A. Tůmy, vedoucí strážní služby CHKO:

Dobrý den, na slušný dopis slušná odpověď.

Malý státní znak (český lev) používá ochrana přírody jednotně v celé České republice podle § 42 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na označení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů. Podrobnosti pak upravuje vyhláška č. 395/1992 Sb. To je bez diskuzí.
Všechny státní organizace musí doržovat ustanovení zákona. Pokud se podaří přesvědčit zákonodárce, aby se označení změnilo, pak s tím nemáme problém. Čili postoj pracovníků ochrany přírody není v osobní rovině ve vztahu k Moravě a Čechám, ale v rovině pracovní, tj. plnění pracovních povinností, které ukládá zákon. K tomu není možné diskutovat.
Jsem přesvědčen, že jsou jiné legální možnosti, jak Moravu propagovat a prosazovat, aniž by docházelo k ničení a poškozování cizího majetku (cedulí s malým státním znakem).
Morava má bohatou historii a tradici a jestliže se zatím nedaří Moravě navrátit její svébytné postavení (není v parlamentu zájem), je třeba se zamyslet, proč to tak je. Možná je to o malém povědomí o Moravě mezi jejími obyvateli. Takže stejně jako buditelé v národním obrození je potřeba napřed vybudovat upadlou národní hrdost k Moravě.
K tomu se hodí neziskové organizace (spolky), které se dohodnou s příslušnými státními institucemi, že např. Národní památkový ústav bude všude na svých propagačních materiálech na území Moravy  mít umístěn znak Moravy. A další nápady … pořádat přednášky o Moravě ve městech a obcích atd. …
Já osobně navrhuji na dálnici D1 na hranice Čech a Moravy umístit na obě její strany velkou infotabuli, která se pro památky dělá legálně v hnědém provedení, na jejíž jedné straně bude erb Moravy a nápis „historická země Morava“ a na druhé straně erb Čech a nápis „historická země Čechy“. Stovky tisíc nebo miliony lidí projíždějící po D1 tak velmi rychle zahlédnou a do povědomí dostanou informaci, že jsou na „nějaké“ Moravě. Pokud k tomu bude nějaká sbírka, rád přispěji třeba tisícikorunou. Postupně takovéto infotabule mohou přijít i na další místa, na silnice 1. třídy a dál třeba na hranice Moravy s ostatními sousedícími zeměmi.

Děkujeme za pochopení. Také my chápeme Váš zájem o Moravu a poukazujeme na její prosazování legálními prostředky. S pozdravem RNDr. Antonín Tůma