Moravské hnutí 1990 – 1991/III.

V sobotu 20. října 1990 se uskutečnil v Kroměříži druhý kroměřížský sněm Moravanů a Slezanů, pořádaný Hnutím za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko. Sněm jednal mimo jiné o přijetí Deklarace, obsahující pasáž, ve které byli vyzváni poslanci, zvolení za HSD – SMS do České národní rady Československé republiky, aby se subjektivně považovali za poslaneckou komoru budoucího Moravského sněmu. Moravský sněm měl být vyhlášen do 15. ledna 1991 a měl převzít část zákonodárné moci. Na sněmu vystoupili v rozpravě poslanci zvolení za HSD – SMS: Ing. B. Tichý (ministr vlády ČR), František Pernica, MUDr. M. Krejcar a Zdeněk Vysloužil s požadavkem, aby docent B. Bárta odstoupil z funkce předsedy Hnutí. Podle jejich názoru se znění předmětné pasáže dá považovat za pokus o rozbití republiky. Boleslav Bárta byl obviněn ze lží, podvodů a machinací, připomenuto bylo, že je podezřelý ze spolupráce se Státní bezpečností. Sněm jejich výpady zamítl, projevil docentu Bártovi důvěru a označil jednání čtyř poslanců za rozporné se stanovami Hnutí. Následně několik poslanců z celkového počtu 32 jednání kroměřížského sněmu opustilo.

Do konání komunálních voleb zbýval jeden měsíc.

28. října 1990 se ve Slavkově u Brna sešli k jednání představitelé stran vládní koalice Československé republiky, premiéři Československé federální vlády, vlády Slovenské republiky a vlády České republiky. Na programu bylo mimo jiné i řešení budoucího státoprávního uspořádání federace. V deklaraci, která byla ze slavkovského jednání vydána, a kterou podepsal také přítomný prezident Václav Havel je uvedeno: “…… V rámci projektu společného státu, o který usilujeme, musí občané Moravy a Slezska získat důstojné postavení, které bude respektovat tradice Moravy.”

Od poloviny září pracovala za předsednictví premiéra České republiky JUDr. Petra Pitharta vládním usnesením ustanovená Komise pro zemské uspořádání ČR. JUDr. Miroslav Richter – předseda Moravského občanského hnutí byl jedním z třiceti odborníků, kteří byli ze všech částí Moravy, Slezska a Čech vyzváni ke spolupráci s komisí. Uvedený tým řešil otázku správního členění České republiky ve čtyřech odborných sekcích: historické, geograficko-sociologické, státoprávní a ekonomické. Komise vyřadila z původních osmi návrhů na podobu vnitřního státoprávního uspořádání republiky polovinu. Zbývající čtyři alternativy představovaly návrhy:

1) Přetvoření ČSFR z duální federace na trojdílný spolkový stát, trojdílnou federaci. Tato varianta byla ale už předem uváděna jako řešení nad možnosti České republiky, neboť o ní muselo být rozhodnuto i slovenskou stranou.

2) Přetvoření unitární České republiky na stát se zemskými statuty pro Čechy, Moravu se Slezskem a pro město Prahu. Tato varianta byla návrhem Hnutí samosprávné demokracie – SMS.

3) Přetvoření území České republiky na několik desítek miniaturních zemí – regionů s roztomilými názvy jako Beskydsko, Šumavsko, apod.

4) Takzvaná nulová varianta, která počítala s ustavením třeceti oblastí, řízených centrálně z Prahy.

Premiér české vlády a předseda uvedené komise pan Pithart byl při příjezdu na jednání ve Slavkově 28. října shromážděnými občany vypískán …….

V předvolebním období naplno pracoval přípravný výbor pro založení nové politické strany s názvem “Moravská národní strana”. 30. října předseda tohoto přípravného výboru Ing. Miloš Skočovský zaslal prezidentu republiky V. Havlovi otevřený dopis. Vybírám z něho několik pasáží:

“Vážený pane prezidente, dovolujeme si Vás oslovit z Moravy, přestože Vy sám jste nás ve svých projevech o výsledcích jednání tří vlád ve Slavkově u Brna oslovit opomenul. Ve sdělovacích prostředcích jsme se dozvěděli v pouhých jednadvaceti slovech o tom, že moravská otázka bude řešena.Těchto jednadvacet slov ……. je proklamací bez konkrétního obsahu a lze si je vysvětlit i tak, že nadále budou v nesvéprávné moravské gubernii respektovány nanejvýš folklórní tradice moravského lidu. …………………………….

Chápeme obavy, se kterými sleduje československá i světová veřejnost současné dění, ohrožující stabilitu našeho dualistického státu. Z tohoto pohledu se může přijatá deklarace jevit jako pokus o určité uklidnění. Uklidnění však rozhodně nepřináší nám, Moravanům. Ve vzdáleném pražském mocenském centru se moravská otázka patrně stále jeví jako okrajová. ……….

Vy sám jste ve svých projevech nepovažoval ani za nutné se na nás, Moravany, obrátit s tím, abychom se stali spojovacím článkem federace, kterou zjevně Češi a Slováci udržet neumí. Za těchto okolností Vám, jako hlavě státu sdělujeme, že se nemůžeme cítit uvedenou deklarací nijak vázáni.

S pozdravem “Za svobodnou Moravu”

za přípravný výbor ……….

Moravská národní strana se začala vytvářet už během léta roku 1990. Několik moravských aktivistů, kteří vkládali velké naděje do osobnosti JUDr. Miroslava Richtera a jeho Moravského občanského hnutí, se na základě volebního neúspěchu MOH v červnových volbách a v důsledku odklonu programu MOH od pojetí moravanství na národním principu, rozhodlo vytvořit vlastní politickou sílu. Registrace u Ministerstva vnitra se uskutečnila 28. září 1990 (první sjezd se uskutečnil 16. prosince). Strana se přihlásila k odkazu Moravské národní strany JUDr. Pražáka, existující v 19. století jako konzervativně – demokratické uskupení.

Vedení Hnutí samosprávné demokracie – Společnost pro Moravu a Slezsko a Moravské národní strany se dohodla poměrně bez problémů na vzájemné spolupráci. Odpor projevili jen členové poslaneckého klubu HSD – SMS v České národní radě. Československá tisková kncelář zveřejnila v září 1990 Bártovo prohlášení “Když budou v Praze trvat na federaci podle národnostního principu, bude tu moravský národ ještě do komunálních voleb!”. Bárta také označil Moravskou národní stranu za nejbližšího politického partnera Hnutí.

Ve čtvrtek 1. listopadu 1990 svolalo HSD – SMS tiskovou konferenci, na které předseda Hnutí Boleslav Bárta uvedl: “Po dohodě s našimi poslaneckými kluby v parlamentu a v České národní radě jsme řešení našich vnitřních rozporů stáhli z veřejného projednávání. Zvítězila všestranná vůle na jednotném postupu v komunálních volbách. A proto jsme až do jejich skončení na všechny spory uvnitř našeho Hnutí vyhlásili moratorium”.

Na kroměřížském sněmu byl předseda HSD – SMS pověřen také vznesením požadavku na vládu České republiky, aby byl odvolán jediný ministr za HSD – SMS v koaliční vládě, pan Ing. Bohumil Tichý. Na dotaz novinářů jaký je stav v plnění tohoto požadavku odpověděl B. Bárta: “Nejde o okamžité řešení, protože v žádosti o odvolání není uvedeno datum odvolání.“

Je samozřejmě po letech otázkou, zda takový postup Hnutí za samosprávnou demokracii byl přínosem nebo naopak chybou. Den komunálních voleb 24. listopadu se blížil a voličům nebylo jistě příliš vhodné předkládat zprávy o rozporech uvnitř Hnutí. Na druhou stranu někteří příznivci HSD – SMS vyhodnotili tento stav jako nerozhodnost a nedůslednost vedení při plnění přijatých usnesení.

8. listopadu 1990 bylo oznámeno, že předsednictvo Sněmovny lidu Federálního shromáždění uložilo mandátovému a imunitnímu výboru posoudit, zda poslanec Bárta v souvislosti s artikulací druhé moravskoslezské deklarace 20. 10. 1990 neporušil poslanecký slib.

První místopředseda Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko Ing. Rudolf Opatřil uvedl v rozhovoru pro týdeník Moravskoslezská orlice: “V současné době narůstá rozpor mezi očekáváním brzkého zřízení zemské samosprávy …… a vyčkávacím postojem politiků Občanského fóra, kteří v české vládě z různých důvodů preferují řešení jiných problémů. Mám dojem, že zde opět dostává slovo předvolební taktizování na úkor zájmů obyvatel Moravy a Slezska. Tato situace se nemohla neodrazit i ve sporech o další postup našeho Hnutí. To, co se stalo v Kroměříži samozřejmě neznamená rozkol ve vedení, či spor o základní cíle nebo směr postupu. Nesporně existují různé cesty k dosažení cílů či záměrů HSD – SMS. “

12. listopadu 1990 vznikl v Brně také přípravný výbor Moravskoslezského občanského sněmu. Jeho vznik byl iniciován Druhou moravskoslezskou deklarací, vyhlášenou na kroměřížském sněmu 28. října, která vyzývala politická hnutí a strany na Moravě, občanské spolky, odborové svazy a osobnosti vědy, sportu, techniky a umění, aby utvořili občanský parlament na Moravě. Předsedou přípravného výboru byl zvolen spisovatel, národní umělec Jaromír Tomeček. Tajemníkem Dr. Antonín Mimochodek. Členy výboru dále byli Dr. Zdeněk Vyhlídal (HSD – SMS), Ing. Jiří Drápela (Československá strana socialistická), Dr. František Vymazal (Československá strana lidová), Dr.Lubomír Havlík (Československá Akademie věd), poslanec Dr. Pavel Balcárek (HSD – SMS) a Ing. Ivan Tužinský (HSD – SMS).

Přes veškeré vnitřní rozpory a vnější útoky na Hnutí samosprávné demokracie dosáhlo Hnutí ve volbách do zastupitelstev obcí 24. listopadu relativního úspěchu. Ve volbách v rámci celé České republiky bylo nejúspěšnější Občanské fórum se ziskem 35,6 % hlasů, následovala Komunistická strana Čech a Moravy (17,2 %), Československá strana lidová (11,5 %), Nezávislí (10,6 %), ČSSD (5,0 %) a na šestém místě HSD – SMS se ziskem 4,16 %, což představovalo 2,56 % mandátů (1706 zastupitelů) v celé ČR. Voleb se zúčastnilo 5 493 009 voličů v 5 690 obcích.

Pokud jde o Moravu, výsledek představoval pro Hnutí něco kolem deseti procent mandátů. Velmi silná byla pozice v Brně, kde ve volbách do zastupitelstva města Hnutí zvítězilo ziskem 30,9 % hlasů, což představovalo 19 mandátů ze 60 možných. Výsledek měl být předpokladem pro ustavení primátora města Brna z řad HSD – SMS, což se (opatrně řečeno: z nedostatku zkušeností v taktizování při koaličních jednáních) nepodařilo.

Kandidátem na primátora města Brna za Hnutí samosprávné demokracie – Společnost pro Moravu a Slezsko byl Ing. Zdeněk Tichý. Ing. Tichý ve svém volebním programu poukazoval především na nedůstojné postavení a hospodářský stav Brna: “V jakém stavu je naše město si ani nemusíme vzájemně vysvětlovat. Stačí se rozhlédnout kolem. Je rok po revoluci, rok je poražena politická síla, která to má na svědomí. A co se v této věci změnilo? Praha se dál za naše peníze vesele buduje a Brno smutně dál chátrá!” …….. “Proč tomu tak je? Zejména proto, že v Praze dál sedí sedmdesát byrokratů, kteří dále ovlivňují vládu a budují si Prahu k obrazu svému, aby jim dál skýtala tučnou obživu, ber kde ber!”

Přes vítězství HSD – SMS byl primátorem města Brna zvolen kandidát “Sdružení pro Brno”. Situace velmi podobná nedávným volbám do krajů 2020 kdy vítězné ANO nedostalo šanci sestavit krajskou vládu po dohodě několika ve volbách poražených stran.

Na závěr slova pana JUDr. Petra Pitharta, premiéra české vlády pro Český rozhlas: “Nesplnění předvolebního slibu mi vyčítají ti, kteří chtěli, aby zemské zřízení bylo ustaveno už před volbami. Ale to skutečně z technických důvodů prostě nešlo. On bude velký problém i zřízení zemských úřadů k 1. lednu. Tam totiž nejtěžší bude vytyčit nové hranice. ………. A vytyčit dobré hranice – to přece není otázka jen dnů nebo týdnů. Tak to je jeden z důvodů, proč to nejde tak rychle, jak by někteří nejradikálnější Moravané chtěli.”

Ty “dobré” hranice nejsou ovšem vytyčeny dodnes!

Milan Trnka