Moravské univerzity si vydobyly místo v Evropě
Morava oplývá řadou skvělých výzkumných institucí, které rozhodně obstojí před konkurencí. Nejde přitom jen o high-tech vývoj spojený s moravskou technikou, ale také rozvíjející se přírodovědné a humanitní obory. Tahounem je přitom Brno, které potvrzuje postavení moravské metropole. Univerzitní tradice navíc na Moravě sahá až do 16. století.
Trojí univerzita v jednom městě
Nejstarší univerzitou na Moravě není ta pojmenovaná po T. G. Masarykovi v Brně, jak by si někdo mohl myslet. Mnohem starším univerzitním městem je Olomouc, kde byla zdejší jezuitská kolej v roce 1573 povýšena na univerzitu. Osud univerzity v jedné ze dvou historických metropolí Moravy je však velmi pestrý. Založena byla celkem třikrát, dvakrát totiž na delší dobu zanikla.
Vedle krátkodobého přerušení výuky během stavovského povstání to bylo poprvé v roce 1782, kdy ji sice císař Josef II. po přechodném přestěhování do Brna přenesl zpět do Olomouce, zároveň však došlo k její degradaci na akademické lyceum. V roce 1827 pak bylo olomoucké učení znovu povýšeno na univerzitu pod názvem C. k. Františkova univerzita v Olomouci. K roku 1860 však císař František Josef I. dekretem univerzitu zrušil. Ve městě ovšem vedle univerzitní knihovny zůstala samostatná teologická fakulta, kterou lze považovat za pojítko mezi starou a novodobou univerzitou.
Až v roce 1946 došlo k novému založení univerzity v Olomouci, která od té doby nese jméno Františka Palackého. Přitom sám Palacký neměl s Olomoucí prakticky nic společného. Nabízí se tedy otázka, zda by nepřipadalo v úvahu vhodnější pojmenování. Kromě prostého názvu odkazujícího k městu, ve kterém univerzita sídlí, by se mohlo jednat o Josefa Dobrovského, který působil na staré olomoucké univerzitě, popřípadě o některou z významných duchovních postav spojenou s olomouckým biskupstvím/arcibiskupstvím.
Co se týče mezinárodního srovnání, Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) si nevede vůbec špatně. Dle uznávaného ratingu srovnávajícího univerzity v celém světě s názvem QS World University Rankings obsazuje pro rok 2022 601.–650. místo.
Od Masaryka k Purkyni a zpět
Historicky druhá univerzita na Moravě byla založena v roce 1919 v Brně. V té době se jednalo o druhou univerzitu s českým jazykem jako primární vyučující řečí. O založení univerzity v Brně se přitom uvažovalo od druhé poloviny 19. století, právě kvůli absenci univerzity na Moravě v důsledku zrušení té olomoucké. O vznik první moderní moravské univerzity se zasloužil zejména T. G. Masaryk, který prosazoval založení konkurenční školy vůči pražské univerzitě.
Mezi lety 1960–1990 bylo brněnské univerzitě nesmyslně vnuceno jméno Jana Evangelisty Purkyně, který neměl, podobně jako v případě Palackého a Olomouce, s moravským zemským hlavním městem žádnou spojitost. Po roce 1989 se univerzita vrátila k původnímu názvu. Jedná se o největší vysokou školu na Moravě a druhou největší v celé republice.
Masarykova univerzita (MUNI), která platí za jedinou univerzitu v pravém slova smyslu se všemi náležitostmi, zároveň dosahuje nejlepšího hodnocení z moravských vysokých škol. V žebříčku QS World University Rankings jí aktuálně patří umístění 551–560. Masarykova univerzita také láká řadu zahraničních studentů. V současné době je jich přes sedm tisíc, většinou jde o evropské studenty z programu ERASMUS.
Techniky nahradili sociologové
Moravská technika je ještě starší než Masarykova univerzita. V roce 1849 došlo rozhodnutím moravského zemského sněmu ke zřízení technického učiliště v Brně. Ještě důležitější je rok 1873, kdy přišlo její povýšení na vysokou školu. Původně se na ní mělo učit oběma zemskými jazyky, záhy ale převládla terminologicky vyspělejší němčina. Vzhledem k potřebě vzniku techniky s českým vyučovacím jazykem pro v Brně k roku 1899 vznikla ještě jedna škola – dnešní Vysoké učení technické (VUT).
Po druhé světové válce došlo k likvidaci německých vysokých škol v Československu. Majetek původní moravské techniky částečně převzalo VUT, částečně Masarykova univerzita. Například v druhé budově původní moravské techniky dnes sídlí Fakulta sociálních studií.
Současná moravská technika se překvapivě stále drží neutrálního názvu “Vysoké učení technické v Brně”. Přitom by bylo logické, aby vedle pražského Českého vysokého učení technického existovalo Moravské vysoké učení technické. VUT by také mohlo opustit od nesmyslného oficiálního překladu “Brno University of Technology”.
VUT v každém případě představuje největší techniku v ČR co se týče počtu studentů. Zahrnuje řadu špičkových oborů, které dobře navazují spolupráci se soukromými investory. V žebříčku QS World University Rankings dosahuje příček 701-750.
“Hnojárna” poprvé v první tisícovce
V Brně také sídlí nejstarší zemědělská vysoká škola v celé republice, nese jméno po zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi. Mendelova univerzita (MENDELU) byla původně zřízena v roce 1919 jako Vysoká škola zemědělská v Brně. Jejím vznikem bylo dovršeno dlouhodobé úsilí o zřízení vysokého zemědělského učení na Moravě, která patřila k zemím s nejvyspělejším zemědělstvím a lesnictvím ve střední Evropě. Její český protějšek v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita) vznikl až v roce 1952. Jméno světoznámého badatele nese od roku 1994.
Do dnešních dnů lze občas slyšet nelichotivou přezdívku “hnojárna”. Podceňovaná vysoká zemědělská škola, která postupně rozšířila záběr o ekonomii či mezinárodní studia, však umlčela všechny posměvačné hlasy v minulém roce, kdy se dostala do první tisícovky nejlepších univerzit ve světě. Alespoň podle ratingu QS World University Rankings, kde v roce 2021 obsadila Mendelova univerzita příčky 801–1000.
Ze středních Čech do moravskoslezského pomezí
Ostrava hostí hned dvě veřejné univerzity. Jak k tomu došlo? Zatímco Ostravská univerzita byla zřízena v roce 1991 rozšířením zdejší samostatné pedagogické univerzity z roku 1964, u školy s komplikovaným názvem Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) je to složitější. Jde totiž původně o školu sídlící ve středních Čechách. VŠB-TUO navazuje navazuje na činnost Báňské akademie ve středočeské Příbrami, která byla v roce 1945 přesunuta do Moravské Ostravy. Druhou část názvu škola přijala v roce 1995.
Před několika lety se uvažovalo o sloučení s Ostravskou univerzitou, Vysoká škola báňská ale nakonec spojení odmítla. Obecně se dá říci, že zatímco první instituce plní roli regionální univerzity, druhou lze označit za moravskoslezskou techniku. Obě ostravské vysoké školy v každém případě figurují v žebříčku QS World University Rankings na 1000.–1200. místě.
- Fakulta humanitních studií UTB
- Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity
Zlín a Opava doplňují mozaiku regionálních univerzit
Mozaiku regionálních univerzit na Moravě a ve Slezsku doplňují instituce ve Zlíně a Opavě. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) vznikla v roce 2001 ze dvou fakult, které měly původně postavení poboček brněnského Vysokého učení technického. Škola postupně rozšířila záběr o další, převážně technické a manažerské obory.
Slezská univerzita v Opavě (SU/SLU) vznikla ze dvou fakult Masarykovy univerzity, které byly zřízeny o rok dříve. K prvnímu vážnému pokusu o založení univerzity v Opavě, která platila za hlavní město Rakouského Slezska, došlo v roce 1870. Nezdařený přesun měl souvislost s polonizací haličského Lvova. K přesunu do Opavy mělo dojít, aby byl zachován převážně německojazyčný charakter univerzity. Pro zajímavost doplňme, že “slezská” univerzita se nachází rovněž v Katovicích, novodobé slezské metropoli na území Polska.
Z těchto dvou univerzit se do žebříčku QS World University Rankings dostala zlínská univerzita, která se nachází za první tisícovkou.
Moravské univerzity v žebříčku QS World University Rankings
| Název univerzity | Pořadí v QS WUR (pro rok 2022) |
| Masarykova univerzita | 551–560 |
| Univerzita Palackého v Olomouci | 601–650 |
| Vysoké učení technické v Brně | 701–750 |
| Mendelova univerzita v Brně | 801–1000 |
| Ostravská univerzita | 1000–1200 |
| Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava | 1000–1200 |
| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně | 1000–1200 |
brněnská “Veterina”
Farma už není farma
Veterinární univerzita Brno byla zřízena už v roce 1918 jako Vysoká škola veterinární. Mezi lety 1952–1969 byla začleněna pod Vysokou školu zemědělskou (dnešní Mendlovu univerzitu). Po roce 1989 vznikla farmaceutická fakulta, což vedlo k rozšíření názvu školy – Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. V roce 2020 došlo k přesunu této fakulty pod Masarykovu univerzitu (pod kterou už dříve farmaceutická fakulta patřila). Odráží se to i v současném názvu školy.
“Veterina”, které se dříve říkalo “farma”, je příkladem specializované univerzity, stejně jako v případě Mendelovy univerzity. Nemá sice přímého protějška, lze ale říct, že plní podobnou roli speciální vzdělávací instituce jako Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
Univerzita pro vojáky
Další specializovanou univerzitou je Univerzita obrany (UO) se sídlem v Brně. Jedná se o jedinou vojenskou vysokou školu v České republice. Vznikla v roce 2004 sloučením tří vysokých škol – Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové.
Univerzita obrany vzdělává vojenské profesionály pro potřeby Armády České republiky a civilní odborníky pro oblasti bezpečnostního systému státu, obranného průmyslu a veřejné správy. Zatímco armádní univerzita sídlí v Brně, policejní akademie se nachází v Praze.
Splněný sen Leoše Janáčka
Hudební a divadelní sféru z vysokých škol na Moravě zastupuje Janáčkova akademie múzických umění (JAMU). S jejím zřízením souvisí postupný vzestup hudebního vzdělání v Brně. Nejdříve zde existovala varhanická škola, na které působil mimo jiné světově proslulý skladatel Leoš Janáček. Právě především jeho zásluhou vznikla v Brně v roce 1919 konzervatoř. Janáčkovým snem bylo přitom vybudování vysoké školy poskytující hudební zdělání na Moravě.
To se povedlo až po mistrově smrti. Akademie pojmenovaná po Janáčkovi vznikla v Brně v roce 1947 v budově, kde původně sídlilo německé gymnázium, na kterém studoval mimo jiné T. G. Masaryk. JAMU představuje moravského protějška české Akademie múzických umění v Praze, která vznikla o dva roky dříve. Poskytuje vzdělání v oboru hudby a divadelnictví.
Jihlavská polytechnika to dotáhla na vysokou školu
Mezi veřejné vysoké školy na Moravě patří také Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ). Zřízena byla v roce 2004, zejména z důvodu chybějící vysoké školy v tomto krajském městě. Od roku 1966 v Jihlavě sídlilo odloučené pracoviště Vysoké školy zemědělské v Brně (dnešní Mendelova univerzita). V roce 1994 vznikla samostatná Vyšší odborná škola Jihlava, kterou nahradila právě Vysoká škola polytechnická.
Jediná “Moravská univerzita” není na Moravě
Žádná z moravských veřejných vysokých škol překvapivě neodkazuje na Moravu (na rozdíl od pražského Českého vysokého učení technického a České zemědělské univerzity či Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Západočeské univerzity v Plzni, ale i zmíněné Slezské univerzity v Opavě). Čestnou výjimkou je jen méně významná soukromá Moravská vysoká škola v Olomouci.
Prestižní vzdělávací instituci s Moravou v názvu byste paradoxně našli daleko za jejími hranicemi. Vysoká škola nesoucí v názvu Moravu byla založena na americké půdě v roce 1742 členy obnovené Jednoty bratrské, kteří se obecně nazývali moravští bratří (Moravian Brethren/Moravian Church) vzhledem ke svému moravskému původu. Jednalo se totiž o evangelické exulanty, kteří původně utekli před násilnou rekatolizací do Saska.
Dřívější název této školy Moravian College se v roce 2021 změnil na Moravian University poté, co škola získala univerzitní certifikaci. Sídlí ve městě Bethelem v Pensylvánii.