Moravský Edison

Josef Sousedík byl geniální vynálezce oblíbený vsetínský starosta a statečný odbojář, přezdívaný „Moravský Edison“. Svého času dostal nabídku stát se ředitelem světoznámé americké firmy Genaral Motors. Odmítl, chtěl plně sloužit Československu. Je autorem jednoho z prvních hybridních elektromobilů na světě. Koncem války byl zastřelen gestapem. Komunisté se pak postarali o vymazání jeho jména coby továrníka a kapitalisty z učebnic i povědomí lidí.

Jelikož pocházel z velmi chudých poměrů, nešel na školy, ale do učení a místo bádání v laboratořích se zprvu živil opravováním žehliček, vařičů a jiných elektrospotřebičů. Jenže dokázal skvěle skloubit píli s talentem a díky inovativním nápadům a workholismu měl brzy vlastní továrnu. Specializoval se především na výrobu motorů. Jeho věhlas stoupal přímo raketově. Jak píše Veronika Kopečková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve své diplomové práci Osobnost Josefa Sousedíka, měl řadu mimořádně lukrativních nabídek – do svých služeb ho chtěla získat Anglie, nabídli mu dokonce funkci vedoucího ředitele anglického patentového úřadu. Američané mu zase nabízeli post ředitele v General Motors. Vše odmítl, podle Kopečkové proto, že chtěl pracovat jen v zájmu Československa. Odmítl rovněž nabídku legendárního průmyslníka Tomáše Bati na společný podnik. Tehdy byl dodavatelem motorů a dalších přístrojů pro Baťův závod.

Na svém kontě má desítky patentů týkajících se hlavně pohonů, motorů či elektrických trakcí. Ne nadarmo se mu přezdívá „Moravský Edison“. Kopečková ve své práci líčí, jak vynálezce pracoval v noci a zaznamenával si složité nákresy a výpočty, při nichž si vystačil jen s logaritmickým pravítkem. Jeho mistrovství jen podtrhuje, že již v roce 1927 zkonstruoval jeden z prvních elektrických automobilů s hybridním pohonem na světě. Patentován má rovněž návrh letadla pro kolmý vzlet či čtyřosou tramvaj. Do dějin vstoupil i prací na legendární Slovenské strele, inovativním typu motorového vlaku, jenž dokázal jezdit rychlostí přes 90 km/h.

Josef Sousedík však nebyl typ nepraktického „šíleného“ vynálezce skrytého světu v útrobách své továrny.  V letech 1927-1938 byl dvakrát zvolen za Občanskou stranu starostou Vsetína a značně se zasloužil o rozvoj města. Tehdejší předvolební heslo znělo: „Ať si kdo chce co chce říká, my volíme Sousedíka!“  Za jeho éry byly postaveny školy, úřady, mosty, chudobinec, pošta či spořitelna.

Josef Sousedík byl i velký vlastenec. Ilegální činnost proti nacistickému režimu začal plánovat již 15. března 1939, tedy hned v den obsazení Československa Německem. Byl členem Obrany národa a organizoval odboj na Vsetínsku i celém Valašsku, chystal dokonce i ozbrojené povstání. Spolupracoval také se zpravodajskou organizací parašutistické skupiny Clay. Sousedíkova odbojová organizace nabývala na síle, v září 1944 čítala již dva tisíce lidí. Tím se ale také zvyšovalo riziko odhalení. Gestapo je sledovalo, Sousedík byl několikrát zatčen. Osudným se mu stalo zatčení 15. prosince 1944. Jeho smrt nebyla nikdy zcela vysvětlena. Některé prameny hovoří o tom, že při nelidském výslechu kopl nacistického vyšetřovatele a ten ho třemi výstřely zabil. Jiné zdroje hovoří o tom, že se pokusil z výslechové místnosti uprchnout skokem z okna a byl zastřelen na okenním parapetu. Jeho rodina pak byla ještě několik týdnů terorizována gestapem, aniž by měla o jeho skonu tušení.

Poválečné dění kolem osobnosti Josefa Sousedíka plně koresponduje s novodobými československými dějinami. Rok po své smrti, a tedy půl roku po skončení války, byl Sousedík in memoriam vyznamenán, byla mu odhalena pamětní plaketa na budově gestapa, kde byl zastřelen, a místní podle něj pojmenovali vsetínskou továrnu, kde působil. Jenže v únoru 1948 bylo vše jinak. Sousedík coby továrník a kapitalista upadl u komunistického režimu v nemilost, jeho jméno měli lidé pokud možno zapomenout. Pronásledována byla opět i jeho rodina. Částečné rehabilitace se dočkal po roce 1968, úplné pak po roce 1989. Nicméně i v novodobé historii to Sousedíkův odkaz nemá jednoduché. Od roku 2004 Český svaz bojovníků za svobodu spolu se synem Tomášem Sousedíkem usiluje, aby byl „Moravskému Edisonovi“ udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Zatím marně. Poslední pokus proběhl letos na podzim. Nominaci schválil i Senát, prezident Miloš Zeman ho však nevyznamenal.

„Po ocenění Josefa Sousedíka volá vsetínská radnice již dlouhá léta. Městský úřad se zasazuje také o to, aby Josef Sousedík měl svůj památník na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu. Ani tato snaha však doposud kladný výsledek nemá,“ říká k tomu tisková mluvčí Vsetína Jana Čadová. Právě Vsetín, kde se tato všestranná osobnost narodila, kde žila i zemřela, však na něj nezapomněl. Před rokem se v místní Masarykově veřejné knihovně konal křest knihy o Josefu Sousedíkovi, letos na konci listopadu tu proběhl komponovaný pořad „Pocta J. Sousedíkovi“. Tuto osobnost mezinárodního významu si připomínají i na Střední odborné škole Josefa Sousedíka. Kromě školy po něm ve Vsetíně pojmenovali i ulici, na městském úřadě najdeme jeho pamětní desku. Ta to také neměla lehké: v roce 1945 byla nainstalována, v roce 1948 odendána, v roce 1968 opět nainstalována, aby ji po pár měsících znovu odendali. V roce 1990 se sem opět vrátila.

https://magazin.aktualne.cz/moravsky-edison-nacisty-zastrelen-komunisty-vymazan/r~0e3ac25e843b11e4b6d20025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_campaign=A&utm_term=position-17