Moravský generál bojoval oddaně za císaře pána

Se všemi poctami byl o třetím lednovém sobotním dopoledni položen na huštěnovickém hřbitově věnec k pamětní desce generála Rudolfa Králíčka. Stalo se tak u příležitosti 160. výročí narození odvážného vlastence, věhlasného generála pěchoty a jednoho z nejvýznamnějších velitelů rakousko-uherských vojsk, narozeného v roce 1862 v Huštěnovicích.

Generálu Králíčkovi, spolehlivému vojenskému veliteli, držiteli Císařského řádu železné koruny I. třídy a mnoha dalších vysokých vojenských vyznamenání se přišli k jeho pamětní desce na huštěnovický hřbitov poklonit členové Sboru uniformovaných ostrostřelců z Kroměříže, v čele s jeho velitelem Evženem Petříkem a Spolek vojenské historie Von Macenau, z. s. ve Zlíně, který udržuje tradice vojenství a historii. Členové Spolku, jemuž velel jeho předseda Jiří Macenauer odpálil u pamětní desky na počest generála Králíčka hromadným výstřelem z historických zbraní tři slavnostní salvy.

Přesto, že byl generál Rudolf Králíček jedním z nejvýše postavených důstojníků rakousko-uherské armády z celé Moravy, s léty vymizel z paměti lidí i historiků. Ale našli se jedinci, kteří hledají hrdiny ze své obce i regionu a na generála Králíčka vzpomenuli. Byla to huštěnovická kronikářka Alena Bazalová, která nejenže po jeho osudech začala pátrat, ale byla také iniciátorkou odhalení pamětní desky Rudolfu Králíčkovi.

„Mohu potvrdit, že žádný voják českého a moravského původu, ba ani Svetozar Boroëvić von Bojna, vrchní velitel rakousko-uherské armády, se Císařským řádem železné koruny I. třídy nemohl pochlubit,“ řekl sebejistě Radovan Jančář, publicista, spisovatel a ředitel Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, ale mimo jiné také autor útlé knížečky s názvem Generál věrný svému císaři. V ní se snažil alespoň částečně rehabilitovat a připomenout generála Králíčka veřejnosti, protože jeho jméno neznali ani místní historikové a znalci regionu.

Rodný dům generála Králíčka ani jeho příbuzné už v Huštěnovicích nenajdeme. Ani v Českém Těšíně, kde byl sto padesát kilometrů od svého domova svobodný a bezdětný generál po své smrti pohřben, už není od roku 1964 jeho hrob. Údajně jej mají noví nájemníci.

„Jsme hrdí na to, že ve zlínském regionu se narodily dvě významné osobnosti, které během I. světové války proti sobě obrazně bojovaly, ale pak se staly generály. A byli to Rudolf Králíček z Huštěnovic a Josef Šnejdárek z Napajedel,“ řekl Evžen Petřík, velitel Sboru uniformovaných ostrostřelců z Kroměříže.

Rudolf Králíček se narodil v Huštěnovicích 19. ledna 1862 jako nejmladší z osmi dětí. V místě svého rodiště dlouho nepobyl. Po smrti jeho rodičů, ve svých sedmi letech, zůstal sirotkem a byl vychováván nejstarším bratrem Františkem. 20. března 1879 nastoupil na Kadetní školu v Košicích. Po jejím skončení díky svým schopnostem úspěšně postupoval ve vojenských funkcích i hodnostech. V roce 1910 byl jmenován generálmajorem, o tři roky poději polním podmaršálem. Byl držitelem nejvyššího možného rakouského vyznamenání Císařského řádu železné koruny I. třídy, ale i celé řady dalších vysokých řádů a vyznamenání. Generál Králíček zemřel v Českém Těšíně 4. ledna 1946 jako svobodný a bezdětný.

Zdroj: https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/hustenovicky-general-rudolf-kralicek-bojoval-oddane-za-cisare-pana-20220123.html