Spolkové zřízení v ČR

Spolkové zřízení v České republice, aneb proč a kde se ztrácejí každoročně miliardy a proč strádají malá města a obce !

Spolkové, nebo zemské zřízení v ČR, které se vytvořilo na základě přirozených potřeb a bylo technokratickým hloupým rozhodnutím komunistů po jejich puči v roce 48 zrušeno, stále chybí. Umělý unitární stát nefunguje jak by měl a mohl. To v rozvoji státu dělá stále větší paseku ! Systémovou chybu velkého rozsahu už nelze zakrýt ! Touha po moci, která ovládla krátce po Listopadu značnou část pražského mocenského centra, vůli občanů po demokracii i v obnově zemského zřízení udusila.

Prvotní vůle těch, co skutečně toužili po demokracii a chtěli obnovu zemského zřízení, se po Listopadu rychle ztrácela. Tak jak rychle ztráceli postavení ti, kteří se na změně diktatury v demokracii především podíleli. Ostré lokty opět vítězily na celé čáře a ambiciózní moci a majetkuchtiví se prodrali do čela naší polistopadové politiky. A přenechat část moci demokraticky zemským celkům, tedy Čechám, Moravě a našemu Slezsku, nedokázali. Nedokázali překročit svůj stín malosti, hlouposti a povýšenectví …

A tak se nyní stále častěji setkáváme s neschopností státu rozvíjet se jako celek. Velká centra někdy až nepřirozeně bují a vesnice a malá města začínají strádat. V mnoha okrajových územích už je situace kritická. Naši politici, především poslanci nejvyšších zastupitelských orgánů, ministři a vláda si to uvědomují. Ale přiznat si, že je kámen úrazu v nepřirozené centralizaci nedokáží, neumějí, ale především NECHTĚJÍ !

Nejsou to přece lidé, kteří celý život sedí v nějaké malé obci Horní-Dolní. Dávno vědí, jak zemské, spolkové, kantonální zřízení v sousedních tradičních demokraciích dokáže rozvíjet rovnoměrně celá tato soustátí, které my ovšem vnímáme často jako unitární státy – kterými ovšem nejsou. Na rozdíly oproti naší republice se ZÁSADNĚ NEUPOZORŇUJE ! Pokud si naši občané neuvědomují, kde je zakopán pes – to je podle našich představitelů jen dobře ! Místo toho se jde ještě opačným směrem a situace se tak ještě zhoršuje. Centralismus je oproti tzv. socialistickému režimu, za vlády komunistické strany, ještě úmyslně výrazně utužován.

A protože naši politici nejsou schopni překročit vlastní stín a vrátit se k osvědčenému, SNAŽÍ SE PROBLÉMY NESYSTÉMOVĚ „HASIT“ ! Jednou se řekne, že budou poskytovány dotace malým obcím, aby vůbec „přežily“. Podruhé se mudruje nad tím, že v menších obcích mizí školy. Potom zase obchody. Vázne doprava. V mnoha místech začíná být tíživý nedostatek praktických lékařů pro dospělé, ale i těch pro děti a mládež. Se stomatology to není lepší. Nyní zase už začínají krachovat v těchto místech lékárny. O problému udržet poštu v mnoha obcích jsme nedávno slyšeli téměř každý den … ZASE UŽ TO NEJSOU POTÍŽE (POLISTOPADOVÉHO) RŮSTU – ALE NAOPAK RŮST POTÍŽÍ. Ve vedení státu je příliš mnoho nekompetentních a příliš mnoho těch, co sledují především vlastní prospěch.

Přitom řešení je jednoduché, levné, efektivní a navíc u nás má mnohasetletou tradici. Nakonec se můžeme podívat na rozvoj našich zemí Čech, Moravy a našeho Slezska v období Rakouska-Uherska. Lidé, kteří se o historii hlouběji nezajímají, mohou mluvit o ˇžaláři národů“. Nakonec jsme v tom nesmyslu byli vychováváni a v tom duchu zpracováváni. Ale skutečnost byla jiná! Prvním krokem by musel být návrat k historickým zemským hranicím, které respektovaly přirozenou spádovost lidských sídel. To by v první etapě významně podpořilo kulturu.

Ale nijak by za tím nesmělo časově zaostávat odpovídající určení daní. Takové, jaké je obvyklé v tradičních demokraciích, které tyto efektivní systémy mají. Usurpování obrovského objemu státních finančních prostředků centrem, kde je příliš malá část dále poskytována jako nároková a kde se velká část stále komunisticky „přerozděluje“ by muselo skončit. VYTVÁŘÍ SE TAK OBROVSKÉ, NEPŘEHLEDNÉ KORUPČNÍ PROSTŘEDÍ, KDE SE ZTRÁCEJÍ KAŽDOROČNĚ MILIARDY, KTERÉ JINDE CHYBĚJÍ. V TAKOVÉM SYSTÉMU NELZE KORUPCI ANI ROZPLÉST, NATOŽ JI TRESTNĚ POSTIHNOUT, ČI JI DOKONCE Z VELKÉ ČÁSTI VYMÝTIT … !

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace Moravského národa