Moravský vlastenec P. Oldřich Koutný

Lidská  tvář  má schopnost  vyjadřovat  široké spektrum  nálad, ale ještě víc, nezřídka z ní dovedeme vyčíst i i některé základní rysy lidské povahy. A podobnou schopnost má i samotný lidský hlas.  Znal  jsem  člověka,  jehož  tvář  mi od  dětství  utkvěla v mysli svou laskavostí. A když promluvil, jeho přívětivý hlas mi zbarvil  svět  do blankytu. Tím člověkem byl farář  v mé rodné obci,  Bludov na Šumpersku,  P. Oldřich Koutný. Byl to člověk pevných  morálních zásad,  nejen proto,  že byl kněz, ale proto, že takový byl, měl to v povaze.

Bludov byla v minulosti obec, v níž žilo mnoho lidí nábožensky silně založených, a aby duchovní v této obci obstáli, museli být mravně naprosto bezúhonní. Tomuto požadavku P. Koutný beze zbytku vyhovoval. Nebylo nic, co by se mu dalo vytknout, a věřící si ho proto velmi vážili. Bludovská fara byla v prvních letech po válce místem, kam se lidé chodili se svým  duchovním otcem poradit, kam se chodili bez ostychu svěřovat. Dá se říct, že farníci svého pana faráře milovali.

Za totalitních časů to zásadový člověk nemá lehké. Protože německá okupace ryze slovanské moravské obce nebyla pro „pátera“ Oldřicha, tehdy ještě kaplana,  akceptovatelná, zapojil se do odboje a skončil spolu se svým nejbližším představeným a několika dalšími bludovskými občany v koncentračním táboře. Přežil, a protože totéž nebylo dopřáno panu faráři P. Karlu Dřímalovi, byl ustanoven v Bludově jeho nástupcem.

Krátké období 1945 až počátek roku 1948 bylo zřejmě nejšťastnějším obdobím jeho života, obdobím harmonie, vzájemné důvěry a spolupráce mezi farou a obyvateli obce. Také řídícím školy byl v té době velmi vážený člověk, pan Blažek. Myslím, že málokterá obec zažila takový soulad mezi farou, školou a občany. To ovšem skončilo nástupem komunistického režimu k moci. V prosinci 1950 byl P. Koutný zatčen, zbaven oprávnění vykonávat duchovní služby a odsouzen na šest let do vězení. Zemřel následkem útrap ve věku pouhých 56 let.

A proč o něm píšu? Protože ho mám ve svém srdci a protože tak opravdově miloval svou rodnou Moravu. Z nacistického vězení v Terezíně se mu podařilo  poslat svým farníkům v Bludově moták (visí zarámovaný v místním kostele) a do jeho záhlaví vepsal incipit písně Moravo, Moravo, tedy slova i počátek stávající moravské hymny.

Skvostný příklad moravského vlastenectví!

(P. Oldřich Koutný, narozen 31.1.1914, zemřel 21.10.1970, jeho tělesné pozůstatky jsou uloženy k věčnému odpočinku v rodných Biskupicích u Jevíčka. Obec si jej na svých stránkách cení jako vzácného rodáka.)

Jiří Kvapil, signatář  Deklarace moravského národa