„Nejstarší“ automobil na světě byl z Moravy

Marcus-Wagen nebyl s největší pravděpodobností prvním benzinem poháněným automobilem na světě, tohle prvenství se i nadále připisuje tříkolce Carla Benze z roku 1886. Ale co se okolo Marcuse dělo, a doposud děje v samotném Rakousku, to předčí i samotného Cimrmana.

V reakci na jeden můj článek, týkajícího se společné, moravské historie, mě informoval pozorný čtenář o tom, že v Adamově u Brna byl postaven nejstarší automobil na světě – tak zvaný “Marcusův automobil”. Nedalo mi to a zašel jsem do Vídeňského technického Muzea, kde je tento automobil vystaven. A také jsem poprosil o rozhovor paní Dr. Anne-Karin Ebertovou, šéfku silničního dopravního oddělení, ve kterém je Marcusův automobil vystaven.

Pravdou je, že byl Marcus v roce 1898 prezentován na velkolepé výstavě ve Vídni, uspořádané k padesátiletému jubileu císaře Františka Josefa, jako nejstarší automobil na světě, a to hned vedle automobilu Präsident, vyrobeným v moravské Kopřivnici, první to automobilové fabrice C.K. Rakouska. Nedávno předtím německý vynálezce židovského původu, Siegfried Marcus, zemřel, a tak této skutečnosti rakouští politici zřejmě využili, aby jeho automobil datovali již na rok 1875 a tím dokázali nejen technickou, ale i morální převahu nad konkurenty z Francie a Německa.

Tato legenda vydržela dlouhých 50 let, než byla zpochybněna, a na základě dokladů o objednání a zkonstruování jednoválcového, čtyřtaktního benzínového, 1,5 litrového motoru, zabudovaného ve vystaveném automobilu, vyrobeného u firmy Märky, Bromovský a Schulz v Adamově / Adamsthalu vyvrácena.

Chudák automobil byl tedy již pouhých deset let po své konstrukci zneužit poprvé – tehdejší rakouskou politikou – ve jménu rakouské národní hrdosti. Podruhé se tak stalo při otvírání technického muzea, ve kterém je Marcus-Wagen vystaven dodnes, krátce před koncem První světové války v roce 1918.

Potřetí pak, když byl zprovozněn alespoň pro krátkou jízdu okolo zámku Schönbrunn a budovy Technického muzea – ležícími ve Vídni kousek od sebe. Psal se rok 1950, Rakousko bylo už pět let okupované a rozdělené, Marcus tedy opět dobře posloužil jako symbol nově se konstitujícího národa rakouského, pár let po Anschlussu a válečné tragédii, na které se Rakousko jako Ostmark společně s Třetí říší aktivně podílelo. Zajímavý osud má vynález z rukou židovského konstruktéra mezi roky 1938 a 1945, kdy musel být odstraněn před pohledy návštěvníků muzea, jakožto nedostatečně árijský, a zmizel na 7 let v muzejním depu. Jeho místo zaujal, jak jinak, Carl Benz se svými výrobky, jediný a správný to technický génius německé krve.

Dnes je Marcus opět na svém místě, vedle Benze, Präsidenta a Lohnera / Porsche – jedné z prvních rakouských automobilovách značek, vyrábějících v roce 1900 dokonce elektromobily!

Muzea jsou instituce národních států, říká paní doktorka Ebertová, a podle toho je s nimi nakládáno. Co, z jaké doby a na jakém místě je vystavěno – to je poplatné duchu doby. A také s jakým popiskem. U Marcuse dnes stojí, že jeho výrobcem je firma Märky, Bromovsky a Schulz, Adamov u Brna (Adamsthal), 1888/1889. Já bych tam přidal tu čárku nad ypsilon a údaj: Mähren, K.K.Österreich. Tak jsem to taky paní týmové vedoucí pro oddělení dopravy řekl. Uvidíme, jestli to „zabere“.

zdroj: https://zpravyzmoravy.cz/dedecek-marcusuv-automobil-aneb-na-morave-cimrmani-nerostou/?fbclid=IwAR0X2qCzu6V7gv4y7aEaiXSzj3dt-iwdVQ4Hpbl1-5BwRw74-A1qioQPMio