Novodobé dějiny moravského hnutí I.část

V souvislosti s úmrtím výrazné osobností moravského hnutí Aleny Ovčačíkové jsem si uvědomil, že s lidmi, kteří byli přímými svědky novodobých snach o obnovu Moravy odchází i kus málo zaznamenaných, nebo vůbec nezaznamenaných událostí. Tyto události byly ještě před nedávnem naší současností, ale nyní jsou již nezaznamenanou moravskou historií. Je ale na nás Moravanech, abychom pro příští generace zachovali vzpomínky na tyto události, kterými jsme sami byli účastníky. Nikdo jiný to za nás neudělá. Chtěl bych nás všechny, kteří si vzpomeneme na tyto události, nebo kteří jsme byli přímo účastníky těchto událostí vyzvat, abychom tyto naše vzpomínky, glosy nebo upřesnění událostí začali zveřejňovat na našem webu moravskynarod.cz. Mohly by se stát v budoucnu podkladem pro tištěné zpracování.

Jako osnovu událostí, které charakterizovaly novodobé moravské emancipační snahy zveřejňujeme práci signatáře Deklarace moravského národa Vladimíra Novotného z Blanska, kterou v roce 2008 zpracoval pod názvem Morava v posledních desetiletích v datech, aneb dějiny moravského hnutí 1968 – 2007. Dnes připomínáme události zaznamenané v letech 1968 – 1989.

Pavel Dohnal, mluvčí Moravské národní iniciativy
                 

 

20.květen 1968

V brněnském hotelu Internacional vydalo na 300 kulturních, vědeckých a hospodářských pracovníků z Moravy a Slezska tzv. Moravskoslezskou deklaraci a rozhodlo o založení Společnosti pro Moravu a Slezsko (SMS). Sídlo SMS bylo v Brně v Paláci šlechtičen. Čelným představitelem této organizace byl Boleslav Bárta.

 

5. červen 1968

Poslanci  Jihomoravského KNV na svém plenárním zasedání přijali rezoluci ke státoprávnímu uspořádání Československa, ve které označili za nejvhodnější trojdílnou federaci složenou z Čech, Moravy a Slezska a Slovenska. Zvažováno bylo i dvoudílné uspořádání, v němž by se specifické postavení Moravy a Slezska projevilo formou zavedení zemského zřízení. Ze 125 poslanců hlasovalo 114 pro, 10 proti a 1 se zdržel hlasování.

 

6. červen 1968

Návrh  JmKNV na trojfederaci byl předložen předsedovi vlády ČSSR Oldřichu Černíkovi, předsedovi Národního shromáždění ČSSR Josefu Smrkovskému a místopředsedovi vlády ČSSR a předsedovi odborné komise pro vypracování návrhu na státoprávní uspořádání Gustávu Husákovi. Návrh byl zamítnut.

 

8.červenec 1968

SMS a Přípravný výbor pro Slezsko svolaly do Krnova schůzi představitelů obcí a měst Severomoravského a Jihomoravského kraje k jednání o problematice připravované federace. Akce byla jednou z aktivit směřujících k obnově zemského zřízení v Československu a k obnově československého Slezska jako samosprávného správního celku nebo alespoň jako součást země moravskoslezské.

 

Srpen 1968

Společnost pro Moravu a Slezsko registrovala 200 000 členů.

 

16.červenec 1968

Národní shromáždění ČSSR zamítlo návrh JmKNV na trojfederaci státu.

 

Srpen 1968

Vyšlo zvláštní vydání Indexu (vydavatelem bylo Krajské kulturní středisko v Brně) pod názvem „Trojdílné uspořádání státu – návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska“

 

21.srpen 1968

Vojenským vpádem armád pěti států Varšavské smlouvy pod vedením SSSR do ČSSR došlo k obsazení většiny důležitých měst na Moravě. Po celé zemi rostl živelný odpor k okupaci. Následkem okupace Československa došlo k prudké změně politického klimatu.

 

18.- 21.srpen 1969

V Brně, Ostravě a dalších moravských městech došlo k živelným pouličním demonstracím jako výrazu nesouhlasu občanské veřejnosti s vojenskou okupací státu. K jejich potlačení byly nasazeny armádní složky, Veřejná bezpečnost a Lidové milice. Srpnové nepokoje představovaly nejmasovější odpor proti totalitní moci a definitivní konec „koketování“ s reformami. Započala éra tzv. Normalizace a došlo k úplnému ukončení veškerých snah o moravskou samosprávu. 

 

1972

V Brně se konalo sympozium historiků, kteří se zabývali problémy a úkoly marxistického zpracování budoucích dějin Moravy. V podstatě šlo o národně české pojetí dějin Moravy, poplatné hledisku dějin Čech.

 

1974

Započala výstavba jaderné elektrárny Dukovany. V roce 1985 byl uveden do provozu první reaktorový blok a v roce 1987 byl zprovozněn poslední, čtvrtý blok.

 

Sedmdesátá léta

V sedmdesátých a zejména v osmdesátých letech existoval v Brně národně (moravsky) orientovaný křesťanský pěvecký sbor Proglas, neoficiálně nazývaný Gorazdovo bratrstvo. Sbor vedl Dr. Richtr který s některými členy sboru v roce 1990 založil Moravské občanské hnutí.

 

30.prosinec 1977

Území apoštolské administratury v Českém Těšíne bylo připojeno k olomoucké arcidiecézi.

 

Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let se malá valašská obec Slušovice  (cca.3000 obyvatel) proslavila. V té době zde pod vedením Ing. Františka Čuby prosperovalo JZD Slušovice (s různorodou přidruženou výrobou), které bylo jakousi zvláštní tržní bílou vránou v někdejším socialistickém hospodářství. Byl zde postaven obchodní dům, tříproudá silnice , největší dostihová dráha na Moravě a hrálo zde i ligové FC Slušovice. Po roce 1989 se však z různých příčin tento ekonomický „zázrak z Moravy“ postupně rozpadal.

 

7.červenec 1985

Na Velehradě se konalo u příležitosti 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje mohutné shromáždění zhruba 100 tisíc věřících za účasti kardinála F. Tomáška a státního tajemníka Vatikánu A. Casaroliho. Papež vydal při této příležitosti encykliku Slavorum Apostoli (u příležitosti 1100 výročí udělení privilegia Industrie tuae papežem Janem VIII. vydal Jan Pavel II. apoštolský list Egregia virtutis, v němž prohlásil patrony Moravy svaté Cyrila a Metoděje  za spolupatrony Evropy.

 

1985 – 1990

V tomto období existoval  v Brně Klub přátel Moravy (KPM), který nebyl oficiálně nikde veden, přesto vydával vlastní členské průkazky s moravskou orlicí. Jeho členové založili při ObV SSM Brno  I. Společensko-vědní kroužek (SVK) který vydával promoravské Věstníky. Ve Věstnících byly na pokračování otištěny  Dějiny slovanské Moravy v datech. V roce 1991 tyto dějiny  jako celek vydal nástupnický subjekt – Moravská národní obec (MNO). 

 

17.březen 1988

ČTK oznámila, že příslušníci Sovětské armády ukončili 16. března stahování operačně taktických raket OTR 22 (SS 22) z Hranic na Moravě. Tímto činem se Československo stalo  zemí bez jaderných zbraní. 

 

1989

Básník Jan Skácel na sympoziu ve slovinské Vilenici mj. pronesl: „Je Morava a nejsou Moravané,  jsou Moravané, ale není Morava“.