Novodobé dějiny moravského hnutí II.část

Zveřejňujeme druhou část práce signatáře Deklarace moravského národa Vladimíra Novotného z Blanska, kterou sepsal v roce 2008 pod názvem Morava v posledních desetiletích v datech, aneb dějiny moravského hnutí 1968 – 2007. Dnes si připomínáme události zaznamenané v letech 1989 – 1990. Mnozí z vás jsou pamětníci těchto událostí, nebo přímo aktéry jednání. Budeme rádi, když se s námi podělíte o vzpomínky na tyto události.

Pavel Dohnal, mluvčí Moravské národní iniciativy

 

 20.listopad 1989

Na mnoha místech moravských měst proběhly manifestace občanů jako výraz nesouhlasu s totalitním režimem v ČSSR. Demonstranti požadovali vyšetření a potrestání policejního zásahu na Národní třídě v Praze 17.listopadu t.r. proti studentskému průvodu, odchod zkompromitovaných politiků, demokratizaci politického života, odstranění politického monopolu KSČ, celospolečenský dialog apod. Na vysokých školách byla vyhlášena okupační  stávka, která se brzy rozšířila i na střední školy. Protestní akce přerostly ve státní převrat (pro svůj mírný průběh i provázenou euforii byl nazýván „sametovou“ nebo též „něžnou revolucí“). Začala se zakládat občanská fóra (OF). Končilo 41 let vlády komunismu v Československu.

 

10.prosinec 1989     

Od 17 hodiny se v Brně na nám.Svobody konala další velká manifestace občanů proti komunistické totalitě. Vystoupil zde i Boleslav Bárta a vyzýval k obnově Společnosti pro Moravu a Slezsko.

 

Prosinec 1989 až leden 1990

V tomto období začaly vznikat promoravské organizace. Z iniciativy MěstV ČSS v Brně se začal vytvářet výbor pro otázky země Moravskoslezské a klub přátel Velké Moravy. Členové KPM a SVK založili Moravské hnutí proti byrokracii (MHPB) později přejmenované na Moravskou národní obec, svoji činnost obnovila i Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS) a vzniklo  Moravské občanské hnutí (MOH).

 

20.leden 1990

Byla vyhlášena Charta pro Moravu a Slezsko, k níž se  mohly přihlásit všechny občanské iniciativy usilující o obnovení samosprávy Moravy a Slezska. Jejími zakládajícími členy byly – SMS, MOH, MHPB, výbor pro samosprávu Moravy při ČSS (později se výbor sloučil se SMS),  pracovní sekce pro Moravu a Slezsko Demokratického fóra komunistů, přípravný výbor pro samosprávu Moravy a Slezska při ČSL, Sdružení umělců Moravy a Slezska, Přátelé Moravy a Slezska ze Zábřehu někdy nazývaná také jako Severomoravská iniciativa (později se také sloučili se SMS).

 

26.leden 1990

Primátor města Brna J. Pernica se v pátek setkal s primátorem Ostravy L. Vejrem. Setkání se účastnil i B. Bárta ze SMS. Na tomto setkání zhodnotili společné zájmy při podpoře Charty pro Moravu a Slezsko.

 

6.únor 1990

Dva největší moravské subjekty SMS a MOH vytvořili společnou koordinační radu, která ale neměla dlouhého trvání.

 

10.únor 1990

V brněnské hale Rondo uspořádalo MOH akci „O Moravě v Rondu“. Mítinku se zúčastnilo asi 5000 lidí a zástupci české i slovenské vlády aj.

 

16.únor 1990

Poslanci Jihomoravského KNV (JmKNV) vydali memorandum, v němž mj. požadovali samosprávu pro Moravu a Slezsko. Požadavek byl zaslán poslancům ČNR a FS i vládě ČSR.

 

17.únor 1990

Proběhl pochod za moravskou vzájemnost. Trasa A: Kroměříž – Holešov – Zlín (33 km)  Trasa B: Kroměříž – Otrokovice – Zlín (31 km). Pochodu se zúčastnilo asi 100 lidí a pořádala ho SMS.

 

konec února 1990

Společnost pro Moravu a Slezsko 160 000 registrovaných členů. Její členská základna ale neustále rostla.

 

Březen 1990

Po dvaceti letech se na pultech opět objevil Moravskoslezský kurýr, jenž v letech 1968-1970 vycházel jako měsíčník moravskoslezské mládeže.

 

1.duben 1990

V Kroměříži uspořádala SMS Moravskoslezskou neděli a sněm, na němž došlo k vyhlášení Moravskoslezské deklarace požadující vytvoření samosprávné spolkové země Moravskoslezské v rámci ČSFR a dále k ustavení politického subjektu s názvem Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Předsedou byl zvolen Doc.dr.Boleslav Bárta, Csc. Během jediného týdne získalo nově vzniklé HSD – SMS 15 000 podpisů (minimum bylo 10 000), nutných pro účast  v nadcházejících volbách. I po ukončení „podpisové akce“ neustále chodily další podpisové archy, celkový počet nakonec dosáhl cca 30 000 podpisů.

 

23.duben 1990

V Ostravě se konalo první společné jednání Severomoravského KNV a Jihomoravského KNV. Na tomto jednání se rady obou KNV  shodly na zemském zřízení pro Moravu a Slezsko. 

 

 9.květen 1990

Federální shromáždění ČSFR přijalo usnesení, v němž bylo zrušení země Moravskoslezské označeno za nespravedlivý akt v rozporu s principy demokracie a samosprávy. Obdobné usnesení schválila Česká národní rada.

 

 Květen – červen 1990

V tomto období vyšel na podporu předvolební kampaně HSD – SMS speciální časopis   „Pozdrav z Moravy“,  který vydal FC Zbrojovka Brno.

 

8.- 9.červen 1990

V prvních svobodných volbách (po čtyřech desetiletích) do Federálního shromáždění (FS) a do České národní rady (ČNR) získalo  HSD-SMS téměř 10% hlasů. Do Sněmovny národů FS získalo HSD-SMS pod č. 20 – 9,1% hlasů (9 mandátů) a do Sněmovny lidu FS 7,9% hlasů (7 mandátů), ve volbách do ČNR získalo Hnutí 10% hlasů (22 poslanců).  Těsně po volbách vznikla v Brně Společnost moravsko-slezské mládeže (SMSM) která byla autonomní součástí HSD-SMS. Předsedou byl zvolen Vladimír Novotný a mluvčím Tomáš Vlach.

 

V polovině roku 1990

HSD – SMS  začplo vydávat svůj týdeník Moravskoslezská orlice, jejíž redakce sídlila v Brně v ul. Bašty č. 6. Byl to první promoravský pokus o vlastní média,  později proběhl další, tentokrát s deníkem Demokrat.

Červenec 1990

Na svém plenárním zasedání vyjádřil Severomoravský KNV (SmKNV) souhlas s řešením dalšího uspořádání našeho státu zemským zřízením.

7.srpen 1990

ČTK obdržela následující prohlášení: „Protože diskriminace Moravy se stupňuje, iniciativní část vedení MOH ustavila 7. srpna přípravný výbor k  založení Moravské národní strany (MNS)“. Kontaktní osobou byl uveden Ing. Miloš Skočovský, později do funkce předsedy byl zvolen Ing. Ivan Dřímal.

 

Září 1990

Předsedkyni ČNR Dagmar Burešové byly předloženy petice občanů požadujících rehabilitaci  Země moravskoslezské, které podepsalo více jak 630 000 osob. K jejich přání nebylo přihlédnuto.

 

10. – 21. září 1990

V Brně proběhla výstava pod názvem Svébytná Morava v dokumentech Moravského zemského archivu.

 

25.září 1990

 Na svém plenárním zasedání vydali poslanci JmKNV druhé memorandum, ve kterém (opět) požadovali zavedení zemského zřízení nejpozději v průběhu I. pololetí roku 1991.

 

27.září 1990

 V kroměřížském zámku proběhlo společné jednání federální a republikových vlád, prezidenta  republiky a zástupců parlamentních stran a hnutí o budoucím státoprávním uspořádání ČSFR. Před zámkem se během jednání  uskutečnila pokojná manifestace  zastánců zemského (spolkového) uspořádání státu. Po čase se asi tisícihlavý dav zradikalizoval a vydal se k otevřené zámecké bráně, kde nerozhodně přešlapovala  tříčlenná  ochranka s vysílačkami a hrozilo nekontrolovatelné vniknutí do zámeckých prostor.

 

30.říjen 1990

 Moravské hnutí proti byrokracii se přejmenovalo na Moravskou národní obec (MNO). Předsedou byl opět zvolen Ing. Jaroslav Krábek.

 

11.prosinec 1990

 Vznikl tzv. Moravský kulatý stůl (MKS) který nahradil Chartu pro Moravu a Slezsko. MKS sdružoval na 30 subjektů, které podporovaly myšlenku přetvoření Československa na spolkovou republiku složenou z rovnoprávných spolkových zemí, kde by Morava se Slezskem byly samostatným státoprávním subjektem.

Koncem roku 1990

Údajně proběhla oficiální a údajná tajná jednání mezi B. Bártou, Vl. Mečiarem (předseda Hnutí za demokratické Slovensko – HZDS) a předsedou JZD Slušovice Fr. Čubou. K jednáním docházelo  v době, kdy probíhaly na Moravě demonstrace za samosprávu a na Slovensku za samostatnost. Údajně se zvažovala možnost o moravsko-slovenském soustátí.