Odnárodňování Moravanů

Před několika dny zaznělo v televizních Událostech a komentářích, že Slavonice jsou na jihu Čech. Tuto informaci nesouhlasně komentoval na facebooku přispěvatel s iniciálami J.S: „Vlastní teritorium je třeba rozšiřovat a protivníkovi ukrajovat …!“ a po něm jiný: „Kolikrát já už v médiích slyšel místo Morava – Východní Česko !“ a další: „To je stejné, jako Svitavy nebo Moravská Třebová ve východních Čechách!“

Už z prvního komentáře je znát, že autor vycítil z jednání Čechů z Čech, ve skutečnosti však z mocenského pražského centra, že Moravany považují za protivníky, se kterými je třeba se nějak vypořádat. Především jim to moravanství vytlouct z hlavy. Nenásilně. Formami, které zná etnocida všude na světě. Tak jak to umí propaganda. Jak to umožňuje současný centralistický krajský model, kdy Morava jako země díky komunistickému puči v roce 48 přestala oficiálně existovat a nemá tak žádnou oficiální instituci, která by její práva mohla hájit. Nejen díky bývalé komunistické diktatuře u nás, ale i díky nedemokratickým silám, které postupně převládly po Listopadu v Občanském fóru se stalo, že krajský komunistický paskvil dostal u nás zelenou. Naštěstí víme, že nic není „Na věčné časy“. Ač by se to mnohým – co jiným upřeli právo, v případě Moravy a Moravanů trvající více než tisíc let – líbilo!

Ano, důvodem vytrhání moravských území a jejich nepřirozené přidání do správy nemoravských krajů je mezinárodně zakázaná ETNOCIDA. Tedy odnárodňování. To se u nás děje a svět se na to dívá – jakož i na jiné špatnosti – a NIC ! Mnoho lidí na Moravě stále cítí své moravanství, i když ne každý si uvědomuje, že jsme my, na Moravě, „byli přihlášeni k češství“ historicky nedávno, pod nátlakem českého obrození, které po svém kulturním počátku se stalo výbojným, agresivním hnutím. Představitelé Moravy se tomu bránili, ale lidé z Moravy, kteří byli v Čechách a především v Praze buď na studiích anebo na práci a vraceli se zpátky na Moravu, tento agresivní pročeský, antigermánský náboj přinesli sebou na Moravu. Bohužel se to ujalo, jako každý plevel. A to i přesto, že soužití Slovanů a Germánů na Moravě bylo do té doby poklidné. Moravský národ tu byl tehdy a je tu stále. Žádným přihlášením se k něčemu jinému několika lidí se to nemůže změnit – PO VÍCE NEŽ TISÍCI LETECH. Výsledek je ten, že mnoho lidí neví „ČÍ JSOU“. Ve skutečnosti jsme přirozeným (zemským) moravským národem stále. A politickým národem českým, což se významem blíží státní příslušnosti. Jako etnikum jsme stále Moravané! PŘIPOJENÍ TRADIČNÍCH MORAVSKÝCH ÚZEMÍ K ČESKÝM, PŘÍPADNĚ OBOJETNÉMU KRAJI VYSOČINA, MÁ PRÁVĚ TEN DŮVOD. ODSTŘIHNOUT MORAVSKÁ ÚZEMÍ OD MORAVY SAMÉ SPRÁVNĚ, ABY LIDÉ MUSELI VŠE VYŘIZOVAT V NEMORAVSKÉM PROSTŘEDÍ, ŠKOLY BYLY ŘÍZENY Z NEMORAVSKÉHO CENTRA A VŠE CO K TOMU NÁLEŽÍ. Nakonec tento důvod řekli mnozí – i vládní činitelé – při znovuzavádění komunistických krajů – NA PLNOU PUSU !!!

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa