Palladium země české se vrací do země moravské

 Svým významem se rovná korunovačním klenotům. Palladium země české se nyní vydá ze Staré Boleslavi na velkomoravský Velehrad, aby se mu poklonili návštěvníci Národní pouti. Je to zcela výjimečná příležitost. „Když je dobrá vůle, tak se podaří všechno. Splňujeme požadavky na bezpečnost a zajištění ochrany, takže palladium se opravdu znovu vrátí na Velehrad,“ řekl tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek. Cyrilometodějské slavnosti spojené se Dny lidí dobré vůle i jednou z nejvýznamnějších národních poutí se uskuteční 4. a 5. července. Originál kovového reliéfu Madony s dítětem, kterému věřící připisují ochrannou moc nad českými zeměmi, bude vystavený v Královské kapli baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje. Na místě, kde loni návštěvníci obdivovali lebku svaté Ludmily.

„Patří ke třem největším pokladům české země. Z přísných bezpečnostních důvodů není k vidění ani ve Staré Boleslavi a své působiště opouští jen ve velmi výjimečných případech. V minulém století to bylo například před vypuknutím druhé světové války nebo po jejím skončení,“ upozornil Vladimír Kelnar, diecézní restaurátor z Arcibiskupství pražského. Ochranným štítem české země bylo palladium vyhlášeno v 17. století, jeho význam pro český národ je nesporný. Václav ho velmi uctíval, brával ho na důležitá jednání i do bitev. Když byl zavražděn u Staré Boleslavi, měl ho údajně u sebe. Jeho pobočník ho pak zakopal na neznámém místě, kde jej o dvě a půl století později náhodou vykopal sedlák na poli. Podle nepotvrzené legendy si lesklý obrázek Panny Marie s Ježíškem v náručí vzal domů, ale na druhý den byl zpět na poli. Odnesl ho kanovníkům do kostela svatého Václava ve Staré Boleslavi, kteří na místě nálezu nechali postavit kapličku. Kovový reliéf je netradiční. Nemá velikost typického obrazu, ale je mnohem menší, odlitý z tzv. korintské mědi, což by odpovídalo jeho původu ve středomoří, odkud přišli věrozvěstové Cyril a Metoděj. Během staletí jeho význam stoupal stále víc, nejen mezi českými poutníky, kteří si k reliéfu chodili vyprosit pomoc v těžkých chvílích. A jsou vyslyšeni. „Jeho význam se potvrzoval v době třicetileté války, první i druhé světové války. Bylo dvakrát odcizeno a potupeno, protože nepřátelé věděli, jaké úcty požívá. Palladium se například jako jediné dílo podařilo získat zpět ze švédské kořisti. A to proto, že se na jeho vykoupení složili lidé z celé střední Evropy,“ podotkl Kelnar. Těžkým obdobím prošlo palladium i za husitských válek, po kterých byl pravděpodobně původní reliéf pro velké poškození opraven a nabyl dnešní podoby. Některé zdroje uvádějí, že po husitském vypálení mariánského kostela ve Staré Boleslavi byl podle tradice původní měděný reliéf Panny Marie roztaven na kovovou beztvarou hmotu. V 1. polovině 15. století bylo poutní místo obnoveno a vzniklo nové palladium země české, které nejspíš podle zachovaného popisu vyrobil neznámý umělec. A to z dochované hmoty, což naznačuje složení kovu. „Zprávy o roztavení palladia jsou hypotézou, která se ani dnes nedá spolehlivě potvrdit či vyvrátit,“ přiznal Kelnar.

Velehradské slavnosti letos provází hned několik významných výročí, která s ukázkou palladia souvisejí. Věřící si připomenou 1150 let od úmrtí svatého Cyrila a také od jmenování prvního moravského arcibiskupa svatého Metoděje. V roce 1819 byl také jmenován Rudolf Jan olomouckým arcibiskupem a před třiceti lety, pár dní před listopadovou revolucí, se poutníci z celé země vydali do Vatikánu na svatořečení Anežky České.

„Jednou za rok palladium z kostela přesuneme na místní náměstí. A pak už je to jen při výjimečných příležitostech, ale rozhodně ne tak daleko,“ naznačil staroboleslavský farář Libor Bulín.

Palladium nosí věřící také při slavnostním procesí Prahou, které předznamenává Svatováclavskou pouť ve staré Boleslavi. Průvod prochází místy spojenými s českou státností i křesťanskou tradicí národa, tedy Pražským hradem, svatovítskou katedrálou, Karlovým mostem i k soše svatého Václava. Tehdy jde o kopii palladia, kterých je po republice mnoho, jedna z kopií je trvale umístěná i na Velehradě. Nyní zde ale bude vystaven originál.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/palladium-zeme-ceske-velehrad-pout.A190701_486641_zlin-zpravy_ras