Příklady nezávislosti Moravy na Čechách

Z české strany se setkáváme často s názorem, že Morava byla součástí Českého království. Mnohdy si ani lidé na Moravě neuvědomují, že to bylo jinak, protože takovým zjednodušujícím způsobem nám byla stále předkládána oficiální historie. Na to mě mimo jiné přivedla i kovová tabulka zapuštěná do dláždění v Uherském Hradišti, která také obsahuje tento obecně rozšířený historický omyl.

Přitom prameny mluví jasnou řečí. A sahají až do skutečně vzdálené minulosti naší rodné země a vlasti Moravy. Například na sněmu Čechů a Moravanů v roce 1307 ve Znojmě udělil římský král Albrecht České království a Moravské markrabství jako dvě léna též bratrům Rudolfovým a to pro případ Rudolfovy smrti. Moravská šlechta uznala po Rudolfově smrti za pána markrabství jeho bratra Fridricha, s výjimkou jihozápadní části Moravy se Znojmem a Jihlavou, kde stejně jako v Čechách začal vládnout Jindřich Korutanský.

V době asi kolem roku 1314 napsal český kronikář Dalimil při líčení staromoravských dějin, ve kterých se odvolával na „Moravskou kroniku“ podle níž … koruna z Moravy vyšla, … z té země Čechóm přišla, t.j. Království bylo z Moravy přeneseno do Čech. Podle středověkých tradic přešla královská hodnost a koruna z Moravy jednak na Čechy, jednak spolu s apoštolskými právy na Uhry. Staromoravský společenský, hospodářský a státoprávní systém přispěl k vytvoření základů středověkých států v Čechách, Uhrách a Polsku.

Je s podivem, že oficiální moravské dějiny – zpracovávané z pohledu Čechů – nejsou stále schopny překročit svůj stín a akceptovat, že moravští panovníci byli králové a nikoli knížata, když pro jejich královský titul jsou četné doklady. Dokonce násobně četnější, než u evropských panovníků, kde královský titul nikdo nezpochybňuje – například u uherských panovníků.

V roce 1316 v zájmu královny Elišky povstal moravský zemský hejtman Ješek z Vartenberka. Vypudil oddíly českého krále z Moravy a pronásledoval je až ke Kostelci nad Orlicí. V roce 1318 byla synu Přemyslova levobočka, Mikuláši II., jako léno udělena část Moravy, Opavské knížectví.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace Moravského národa /Pramen: Moravské letopisy, Lubomír. E. Havlík, 1993/