Přinesli dary z východu. Moravané slaví 1200 let na scéně evropských dějin

Dvanáct set let pobytu na scéně evropských dějin letos slaví Moravané. Právě z roku 822 totiž pochází první známý záznam o nich v latinsky psané franské kronice. S významným výročím se má letos spojit i nový pokus o nominaci velkomoravských lokalit na seznam světového kulturního dědictví. Zatím však panuje ticho i kolem případných oslav a připomínek jednoho z milníků moravské historie.

První označení slovanských Moravanů v historických písemných pramenech bylo Marvanorum. Letopisy království Franků popisují sněm, který do Frankfurtu svolal Ludvík, franský císař a dědic říše Karla Velikého.

„Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt. A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednali vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary,“ píše se v kronice.
V následujících desetiletích latinští kronikáři jméno Moravanů a Moravy uváděli v mnoha dalších variantách, jako Marharii, Maraensium či Maravos. Dokonce je lze nalézt také v arabských pramenech, třeba jako Mwr’w‘.

Výrazné mocenské zápasy 
Podle historiků absence Moravanů v písemných záznamech z dob před rokem 822 neznamená chybějící politickou moc v regionu před vznikem takzvané Velké Moravy. „Archeologicky jsou doložena předvelkomoravská opevněná sídliště ovládaná spolu s okolním územím politickou a mocenskou elitou,“ potvrdil ve své knize o příchodu Slovanů Zdeněk Měřínský. Na Moravě se začaly objevovat i první kostely. 

Podle historika Dušana Třeštíka na přelomu století v regionu a uvnitř moravského kmene probíhaly výrazné mocenské zápasy. Někdy po roce 817 navázali Moravané styky s Franskou říší. V době frankfurtského sněmu již byli poplatní císaři. Zároveň se postupně formovala mojmírovská říše západních Slovanů. Po „pokřtění všech Moravanů“ (831) odborníci jako zrod takzvané Velkomoravské říše tradičně vnímají rozhodující dobytí západního Slovenska a „vyhnání“ knížete Pribiny z Nitry (832/833). 

Podle dalšího dobového dokumentu, zvaného Bavorský geograf, měli Marharii (Moravané) v té době jedenáct „měst“. Další sídliště pak patřily „lidu nazývanému Merehani“, mnohými později považovanými za jakési východní Moravany. Jejich území je nepotvrzené, ale podle Třeštíka mohlo ležet právě na připojeném západním Slovensku.

Zůstává mnoho otázek 
Jméno Morava mohlo nést také hradiště v Mikulčicích-Valech na Hodonínsku, významné mocenské a duchovní středisko Velkomoravské říše, možná i centrum. K tomuto názoru některých historiků se přiklání František Synek, bývalý vedoucí tamního Slovanského hradiště – památníku. „Velkomoravská i moravská historie nabízí ještě mnoho otázek k otevření a řešení se znalostí výsledků nových archeologických výzkumů a bádání v archivech,“ konstatoval Synek.

Nejen příznivci slovanské a moravské historie nyní vyhlíží akce k významnému jubileu, slibované loni představiteli kultury jižní Moravy. Patřil k nim odkládaný projekt druhé stálé archeologické expozice památníku v Mikulčicích i třetí nominace velkomoravských památek do UNESCO. „Výročí 1200 let od první zmínky je pro to ideální šance,“ podotkl Synek.V reakci na poslední neúspěšnou snahu dostat sídliště v Mikulčicích na seznam světového kulturního dědictví z roku 2015 se česká strana rozhodla, že nový pokus učiní letos v rozšířeném formátu. „A to jako společný projekt tří hlavních velkomoravských lokalit. Tedy Mikulčice/Kopčany, Pohansko u Břeclavi a Staré Město u Uherského Hradiště,“ řekl již dříve náměstek hejtmana František Lukl.

https://www.denik.cz/z_domova/morava-historie-vyroci-20220418.html