Proč neexistuje národnost valašská?

 V našem regionu se velká část obyvatel hlásí k národnosti moravské. Spousta lidí se také označuje za Valachy, proč tedy neexistuje národnost valašská? Na to nám nabídne odpověď historie, která ukazuje, jak vlastně pojmenování Valašska vzniklo.

Jura Zvoníček

  Valašská kolonizace oproti tomu nebyla toliko příčinou vzniku nových sídel v krajině, jelikož počty příchozích Valachů nebyly velké. Tato kolonizace vedla k rozšíření salašnického chovu ovcí na místních horách. Samotné slovo valach zde původně označovalo pastevce ovcí. Na Moravu nový způsob chovu ovcí přenesli Valaši z oblasti východních Karpat, kde se rozšířil v minulých staletích z Rumunska. Právě přítomnost pastevecké kultury u nás i v Rumunsku a s tím související výskyt některých slov z rumunštiny v místním nářečí, vedl v minulosti k vytvoření teorie o přímém rumunském původu valašských kolonistů, tato však byla časem vyvrácena. Na Moravu přicházeli pastevci od konce 15. století na základě pozvání místní šlechty a částečně i živelně. Nejčastěji pocházeli z uherských či polských oblastí Karpat a byli to teda převážně Poláci, Slováci či Rusíni. Zřizovali si pastviny na úkor lesa hlavně na horských hřebenech, které se už nehodily pro pasekářské zemědělství, zde pásli své nenáročné a klimatu odolné druhy ovcí. Pro vrchnost znamenal příchod Valachů možnost hospodářsky využít dosud neosídlené hory. Proto šlechtici na svá panství Valachy zvali a poskytovali jim různé výhody. Jejich počet ovšem nebyl tak velký (šlo spíše o jednotlivce a jejich rodiny), aby se stali dominantními nad místním moravským obyvatelstvem. Avšak doposud neznámé salašnické pastevectví se na Moravě uchytilo. Příchozí Valaši přirozeně splynuli s původním místním obyvatelstvem, které si od nich osvojilo nový způsob chovu ovcí. To vedlo k rozšíření specifické karpatské pastevecké kultury v celé oblasti, což se projevilo v místním nářečí, kroji, stravě, zvycích i architektuře.

 Samotné označení Valach pro všechny obyvatele regionu se začalo užívat během třicetileté války, tehdy zde probíhalo několik povstání místních poddaných proti vrchnosti a císaři. Během povstání se jako Valaši začali nazývat nejen pastevci, ale všichni rebelující obyvatelé na východní Moravě. Ovšem označení Valašsko pro celý region se začalo více používat – a to i mezi místními – až během 19. století. Třeba oblast Brumovského panství se do té doby nazývala Zálesí. Jako jádro Valašska bylo dlouho brané jen Vsetínsko, Valašskomeziříčsko a Rožnovsko, až v 19. století se název Valašsko rozšířilo na celou hornatou oblast na východě Moravy, ani potom však nemělo přesně definované hranice. Valašsko se stalo označením etnografického regionu s výraznou lidovou kulturou (hlavně kroj a nářečí), která se zde dlouho udržela i díky relativní izolovanosti a zaostalosti zdejšího kraje. Postupně, díky úpadku tradiční kultury pod vlivem modernizace, se pojem Valašsko stal spíše symbolem a bezpochyby i výhodný komerčním artiklem, což lze sledovat hlavně v dnešní době. Jedná se třeba o známý projekt Valašského království, který vznikl jako recese a je bez historického základu. Sami lidé z Valašska si v minulosti uvědomovali vlastní odlišnost vůči sousedním regionům, ovšem nevnímali se jako příslušníci samostatného národa. Přes svá specifika bylo a je historicky Valašsko součástí Moravy.

  zdroj: Pavel Mašláň