Proč se mě nelíbí sociální rozdíly u nás?

Někteří z vás mě možná budou nazývat komunistkou, kterou jsem ovšem nikdy nebyla. Jiní budou možná tvrdit, že těm „úspěšným“ závidím. Obojí je nesmysl.

Sociální nerovnost u nás se mně nelíbí z více důvodů. Především proto, že vznikla uměle. Většinou za ní nestojí postupné a pracné budování firmy. Ale možnost krást v době privatizace. Toho se „ujali“ ti, co měli informace a také ti, co měli ostré lokty. Často to byli veksláci a třeba číšníci, kteří také vekslovali a leccos vyslechli od podnapilých hostů „z vyšších kruhů“. Ani mnozí z výše postavených komunistů a čelných představitelů Svazu socialistické mládeže nezůstali pozadu.

Jak obrovský rozdíl oproti I. republice. Kdy se její představitelé hned od počátku především starali o to, aby stát a lidé v něm měli z čeho žít a podařilo se jim to až překvapivě dobře. Přes velkou krizi, která nás také poznamenala, ale kterou jsme překonali lépe, než většina okolních států.

Proč takový rozdíl u 1. republiky od dění, jehož jsme byli svědky a jsme stále, po Listopadu? Nebylo to náhodu i proto, že lidé byli vedeni k lásce ke své zemi a ke svému národu? Dnes je nepochopitelně stavěn na pranýř nacionalismus. Tedy národovectví. Dává se na roveň šovinismu, ač je to docela jiný pojem. Ale dnes je úmyslně i ve slovnících vykeslován jako něco špatného. Proč taková změna oproti minulosti? Vždyť pokud se stalo něco zlého ve spojení s nějakým národem, nebyl to nacionalismus, tedy národovectví, láska ke svému národu a hrdost na něj. Ale šovinismus a nakonec i rasismus. Kdo má zájem na tom mást lidi? Dávat heslům ve slovnících jiný, než původní význam?

První republika nám v něčem může být vzorem, v něčem ovšem ne. Už tehdy začalo opomíjení a posléze až vykořisťování Moravy. Nebyl v tom snad ani zlý úmysl, ale špatně zvolený centralistický systém. Můžeme najít určitou omluvu v tom, že se I. republika právem obávala silné německé menšiny a tak zvolila tento systém, aby měla integritu státu pevně v rukou. A opomíjení a vykořisťování Moravy byl potom důsledek zvoleného systému, který vždy generuje nerovnoměrné rozvíjení státu a hospodářské posilování centra a jeho okolí na úkor ostatních částí státu.

Tuto omluvu už ovšem nelze uplatnit pro polistopadové politiky a vlády. Kteří měli a mohli tuto nerovnováhu odstranit a vrátit Moravě její zemská (spolková) práva, tak jak o nich mluví naše ústava hned v preambuli „…věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české…“ Ty tradice totiž obsahovy to, že všichni čeští králové, vždy při svém nástupu na trůn potvrzovaly Moravě – tedy Moravskému markrabství, které bylo sousední zemí Českého království (nikoli podřízenou !) – veškerá práva. A činila tak poté i R-U monarchie. TAK KDE JSOU TY DOBRÉ TRADICE ZEMÍ KORUNY ?

A tak máme skutečně propastné sociální rozdíly mezi „našimi“ (?) oligarchy a například bezdomovci, jejichž postavení je naší velkou hanbou. Ale i mezi oligarchy, kteří neoprávněně získali majetky, které měly patřit nám všem a běžnými pracujícími občany. Jak se mají cítit například mladí lidé, kteří nemohou sehnat odpovídající bydlení pro rodinu, kterou založili, nebo se chystají založit? Když jiní vlastní desítky, stovky i tisíce bytů a pronajímají je formou nikoli nájmu, ale pronájmu za nedůstojných vyděračských podmínek?

Potom jsou tu ještě méně propastné, ale přece jen dobře znatelné sociální rozdíly mezi už zmíněným centrem s jeho okolím a okrajovými částmi republiky, především těmi nejvzdálenějšími od centra (ale nejen), tedy mezi Čechami s Prahou na jedné straně a Moravou s naším Slezskem na straně druhé. Rozdíly, které jsou generovány naprosto nevhodným centralistickým krajským zřízením. Statistiky tady mluví jasnou řečí. Od doby, co Moravě a našemu Slezsku nekompetentně vládne „Praha“ tato území stále hospodářsky upadají.

Ale za našimi sociálními rozdíly, které mnozí nepociťují jen proto, že jsme zvolili cestu zadlužování příštích generací, nestojí jen naši oligarchové. Cizí firmy a korporace, které se podílely velkým dílem na zničení naší možné budoucí prosperity po Listopadu, na tom mají lví podíl.

Stát nejkřiklavější bídu nějak zalepí. Ale je to snad to nejhorší řešení. Namísto rozumného investování a znovuobnovování našeho zničeného hospodářství, které mělo nastoupit hned poté, jak jsme si uvědomili své fatální chyby – nastoupilo okrádání příštích generací…! Nezodpovědnost, zbabělost, hloupost a korupce většiny našich politiků od Listopadu dosud, před nás rozhodně nestaví dobrý výhled do budoucna.

Věra Hejtmánková, signatářka Deklarace moravského národa