Šest tisíc let staré Moravanky

Pohlédnout do tváří dvou žen starých přes šest tisíc let budou moci návštěvníci Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Přesnou podobu žen se podařilo vytvořit antropoložce Evě Vaníčkové a sochaři Ondřeji Bílkovi. Odborníci dokázali určit i takové podrobnosti, jakou barvu očí ženy měly. Archeologové také upozornili, že ženy musely nejspíš tvrdě pracovat v šachtách. Kosterní pozůstatky vykopali archeologové už v roce 2002 při výzkumu pravěkého těžebního revíru v oblasti Krumlovského lesa na Znojemsku.

„V jedné z těžebních šachet v hloubce asi šesti metrů byl nalezen téměř kompletně zachovalý skelet 30-35leté ženy. V hloubce sedmi metrů odkryli archeologové další skelet 35-40leté ženy v natažené poloze s rukama sepnutýma za hlavou, která měla na hrudi kostru novorozence,“ popsala Vaníčková.

Obě ženy byly velmi drobné, neměřily ani 150 centimetrů. Starší žena měla horší zdravotní stav, trpěla zřejmě chudokrevností a nález svědčil o nadměrném zatěžování páteře. Mladší žena na tom byla dle odborníků lépe, ačkoli stopy na zubní sklovině a holeních kostech svědčily pro prodělaném stresu, hladu a strádání v období růstu. Analýza DNA prokázala, že ženy byly příbuzné, jednalo se nejspíš o sestry, možná i o matku s dcerou. Zajímavé však je to, že novorozenec podle DNA nevykazoval příbuznost ani s jednou z žen. Není vyloučeno, že ženy byly obětí rituálního obětování.

Laboratoř antropologické rekonstrukce se pak pustila do objevování podoby žen díky rozboru DNA. „U starší ženy je více jak 90procentní šance, že měla modré oči, předpokládáme tedy i světlé vlasy. U mladší ženy byly oči zřejmě oříškové nebo zelené, z toho důvodu byly zvoleny i vlasy tmavší barvy,“ vysvětlila Vaníčková. Odborníci zjistili, že zatímco v mládí obě ženy trpěly nedostatkem, v dospělosti již byly dobře živené. „Při stravě bylo zastoupeno maso z ovcí, koz a prasat, ale i rostlinná potrava včetně lesních plodů bohatých na minerály a vitamíny,“ popsal vedoucí výzkumu Martin Oliva.

„Zvláštní tělesné vlastnosti obou žen zasypaných v šachtě budí podezření, že k těžké práci v šachtách mohli být využíváni i slabí jedinci. Zneužívání žen k těžkým pracím je v řadě společností jakousi na ruby obrácenou přirozenou dělbu práce. Nejtěžší práce nevykonává ten nejsilnější, ale ten, koho k nim lze nejsnáze přinutit,” dodala Vaníčková.

To podle ní zpochybňuje tradiční názor, že vzestup společenské role mužů v pozdní době kamenné souvisel s využíváním jejich větší síly při orbě, stavbě opevnění a právě těžbě.