Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

Jedno z nejnavštěvovanějších a nejznámějších mariánských poutních míst Hostýn zdaleka není jen samotná chrámová hora na okraji magicky krásných Hostýnských vrchů korunovaná bazilikou. Je to také oblíbené místo procházek a výletů pěšky, na kole, s kočárkem nebo se psy v každé roční době a téměř za každého počasí. Příběh vzniku poutního místa se tu připomíná na každém kroku. Nejlépe vám jej představí sochy, obrazy a mozaiky Panny Marie Svatohostýnské: Ježíšek v její náruči se totiž chová velmi „neježíškovsky“ a s úsměvem kolem sebe metá blesky. Proč? 

Zlaté blesky z Ježíškovy ruky míří na tatarské nájezdníky, kteří na počátku 13. století drancovali Evropu. Stará legenda vypráví, že když lidé z okolí hledali útočiště v lesích a kopcích, ty, kteří uprchli na Hostýn, zachránila před smrtí právě Panna Marie se svým synem. Ležení divokých nájezdníků shořelo, podle dalších pověstí zbývající Tatary spláchly bouře a povodně: kraj bych zachráněn.

Podobně jako jiné zázraky i ten hostýnský poprvé zaznamenal Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. O pár let později padla ve spise Jiřího Crugeria Sacri pulveres zmínka, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky. V druhé polovině 16. století tu vyrostla první dřevěná kaplička, kterou v 18. století vystřídala dnešní bazilika.

Pověst Hostýna coby posvátné hory českého národa posílil v 19. století také Rukopis královédvorský a není divu, že z Hostýna také pocházel jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Měl číslo 19, byl na něm nápis „Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“ a občané Bystřice pod Hostýnem společně s kamenem poslali do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou, určenou prý k ředění malty. 

Lepší časy zažívá hostýnská bazilika až od začátku 20. století, předtím rozhodně neměla na růžích ustláno. Její stavba se vlekla přes dvacet let, v roce 1769 po zásahu bleskem vyhořela, po patnácti letech pak přišly josefinské reformy a císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Kostel tehdy přišel nejenom o vnitřní vybavení (byly zbořeny sakristie i oltáře, vytlučena okna, vytrhány dveře i dlažby), ale i o střechu, aby se uspíšil jeho konec.

Ten se nakonec podařilo odvrátit a 600 let po mariánském zázraku v roce 1841 se poutní místo začalo obnovovat. Opravy trvaly dlouho, celé půlstoletí, a i pak se areál ještě hodně měnil. Například mozaika na průčelí hostýnského chrámu vznikla až v roce 1912; pražský mozaikář Viktor Foerster si tehdy nechal dovézt speciální barevné kamínky až z Itálie a na plochu 26 metrů čtverečních metrů jich spotřeboval přes 260 tisíc.

Bazilika s ambity a kaplemi sice je největší stavbou Hostýna, ale zdaleka není jediná. Od svatyně sestupuje po svahu široké schodiště se 250 stupni; končí u Vodní kaple s pramenem, který podle legendy rovněž vytryskl v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Najdete tu také komplex poutních domů se zázemím pro poutníky, Svatohostýnské muzeum, částečně věnované přírodě Hostýnských vrchů a dvě křížové cesty. Jedna je klasická, při stavbě té druhé se její autor Dušan Jurkovič inspiroval podobně jako u jiných děl lidovými stavbami Valašska. Stěny kapliček pokrývají keramické mozaiky pašijových scén od Jano Köhlera.

Prohlédnout si můžete i starou kamenou rozhlednu, jejíž základní kámen položil v roce 1897 císař František Josef I., a malý hřbitov. Nepřehlédnutelné jsou i zbytky valů starého keltského hradiště a větrná elektrárna. 

• Větrná elektrárna na Hostýně je podobně jako bazilika vidět na kilometry daleko. Podle některých názorů se sem nehodí, nicméně od baziliky je dost daleko a siluetu historických památek samotného poutního místa nijak neruší. Jisté je, že jde o jedinou větrnou elektrárnu na Východní Moravě, že na Hostýně stojí už 25 let a její provoz poutnímu areálu ekonomicky pomáhá. Zároveň ale pomalu dosluhuje a její další osud je nejistý.
• Pověst jedné z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě Hostýn potvrzuje i tím, že ať půjdete odkudkoliv – z Bystřice pod Hostýnem, Rusavy, nebo Chvalčova – vždy vás čeká cesta do kopce. Ačkoli nahoru vede silnice, kvůli nedostatku parkovacích míst je povolen vjezd jen se zvláštním povolením. Nahoru ale jezdí autobusová linka z Bystřice pod Hostýnem, kde je také velké parkoviště. Bazilika je otevřená denně od 6.45 do 19.15 hodin.
• Míst podobných Hostýnu bychom našli víc: kandidátem by mohl být třeba Svatý kopeček nad Mikulovem anebo Chrámová hora v Jeruzalémě. Pro seriál #světovéČesko jsme ale vybrali jeden půvabný detail, který uvidíte teprve po vstupu do samotné baziliky: na tyrkysově modré klenbě totiž září drobné zlaté hvězdy. Podobně působivý interiér se stropem plným hvězd uvidíte v dolním patře královské kaple Sainte Chapelle v Paříži.
• Kaple v areálu Justičního paláce na ostrově Ile de la Cité patří k nejkrásnějším gotickým stavbám světa a je společně s nábřežím Seiny zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
• Sainte Chapelle vznikla v letech 1242–1248 jako vzácná schránka pro cenné relikvie, zejména Ježíšovu trnovou korunu, kterou král vykoupil ze zástavy v Benátkách. Traduje se, že nákup svatých relikvií stál krále dvakrát anebo možná čtyřikrát víc než celá stavba. Několika posvátnými trny z Kristovy mučednické koruny obdaroval Ludvík IX. Svatý další evropské panovníky, včetně českého krále Přemysla Otakara II.
• Kaple má dvě patra: dolní bylo určené pro služebnictvo, horní kaple pro krále, jeho rodinu a nejvzácnější hosty z řad aristokracie.