Svobodná Morava

Ve dnech od 13. do 19. dubna roku 1608 se v Ivančicích sešel zemský sněm pánů, rytířů i duchovních, sesadil Ladislava Berku z Dubé z hejtmanského úřadu a zvolil do čela země výbor, tzv. direktorium, pod vedením Karla z Lichtenštejna. Hlavou poselstva k vyjednávání konfederace s Rakousy a Uhrami byl zvolen Karel Starší ze Žerotína.

Sněmu ovšem předcházela konspirační schůzka stavovských předáků z Moravy, Rakous a Uher, která se konala v prosinci 1607 na rosickém zámku právě Karla ze Žerotína. Rudolf II. totiž jakákoliv jednání v tomto směru na Moravě zakázal. České stavy i Slezané konfederaci odmítli, i když jim byla nabízena. V červnu 1608 byla uzavřena tzv. Libeňská mírová smlouva, kterou se Rudolf II. vzdal Uher, Rakous i Moravy a jeho bratr Matyáš se stal následníkem trůnu. Morava se stala de facto nezávislou zemí tvořící konfederaci s Rakušany a Uhry. Ke Koruně se markrabství mohlo vrátit, až arcikníže a markrabí Matyáš bude moci být i králem Čech. Ten obnovil platnost zemského zřízení včetně článků porušovaných dříve jeho bratrem Rudolfem. Slíbil zřídit na Moravě vlastní dvorskou kancelář i apelační soud. Stavy získaly právo moci zákonodárné a usnesení zemského sněmu již nepotřebovala ke své platnosti potvrzení panovníka. Bez souhlasu stavů se nesměla vypovědět válka ani uzavřít mír a stavové získali oprávnění vojensky bránit jakékoli porušení zemského zřízení. Rovněž musel Matyáš přes odpor katolické církve slíbit, že nikdo nebude stíhán pro svou víru. Žádná jiná země neměla tehdy tolik svobod jako Morava a stavovská moc nebyla nikdy předtím silnější.

Na závěr jedna zajímavost. V zadním traktu domu, kde probíhal sněm, se o 252 let později narodil malíř Alfons Mucha. Existuje znojemská listina z 23. dubna 1608, v níž arcikníže Matyáš přijímá do své ochrany zemské stavy Markrabství moravského. Slibuje, že si nebude bez dohody s nimi osvojovat vládu nad nimi a že neuzavře žádnou smlouvu bez jejich vědomí a souhlasu. Lze ji vyhledat na internetu.

Radovan Vrtěl 15. dubna 2020

Poznámka redakce: Jaký to rozdíl oproti dnešku, kdy Morava nemá žádná práva a je bezprecedentně opomíjena a často i zesměšňována. Příští rok bude sčítání lidu. Přihlasme se v něm ke své skutečné národnosti – moravské! Oficiální uznání moravského národa, který nikam nezmizel a žije stále na svém území více než tisíc let, je možná jedinou schůdnou cestou k obnovení našich zemských práv!

Zdroj: Hlas Moravy 118