Tajemný Lusthaus nad Drahanovicemi
Při pohledu například z malého Kosíře směrem k Litovli se nemůžeme na svazích Velkého Kosíře nepovšimnout výrazné stavby tyčící se nad Slatinicemi a Drahanovicemi. Podíváme-li se do map, najdeme ještě tajemnější název Lusthaus nebo též v hanácké podobě Lusthóz.Vysvětlení tohoto názvu je jednoduché, vychází z německého označení chutný dům. To nám připomíná minulost tohoto místa jako hostince. Jaká je však jeho dávná historie?
Kupodivu docela dobře je díky archeologům zpracována historie nejstarší. Právě v okolí Lusthausu byly v minulosti objeveny stopy pravěkého osídlení zdejší oblasti. V okolí domu bylo odkryto mohylové pohřebiště se zajímavým typem mohyl s kamennou konstrukcí. Datováno bylo do období kultury nálevkových pohárů, tedy do doby staršího eneolitu, přibližně 3800–3400 př. n. l.
Díky nálezům tedy víme, že toto místo nad rovinou Hané bylo osídleno už hodně dávno. Jaké jsou však kořeny současné stavby? A to je právě kámen úrazu, protože o ní chybí jakékoliv důkazy. Starší historikové se domnívali, že se jedná o tzv. Horní dvůr, nebo Horní tvrz patřící k Drahanovicím. Ve 14. století se totiž objevuje v listinách pojmenování Dolního dvora, což evokovalo, že musí tedy existovat nějaký Horní dvůr. Dokonce byl připisován k roku 1353 Bušku z Drahanovic, který jej téhož roku měl postoupil své ženě Wichně. Před rokem 1381 pak měl vladyka Vlček z Drahanovic dvorec přestavět a následně prodat Bohuši ze Slavoňova. Jenže, jak se ukazuje, jedná se v tomto případě o záměnu podkladů, které se týkají spíše tvrze přímo v Drahanovicích. Jejím pozůstatkem je mimochodem tamní slavná Černá věž.
Pokud nějaká stavba na kopci nad vesnicí stála, nemáme o ni hodnověrné zprávy. Víme však poměrně spolehlivě, že majetek patřící do biskupské provincie v okolí Drahanovic poplenili husité. Dá se tedy předpokládat, že původní stavba zanikla.
Opět se objevují jakési zmínky k roku 1677. V dochované listině se píše, že oprava starodávného sídla má být na čas přerušena. Zase ale není jisté, že se jedná o Lusthaus. První prokazatelnou zprávou tak je zákres na mapě 1. vojenského mapování, tzv. Josefského, které se dělalo ve II. polovině 18. století. Zde je na místě dnešní stavby stavení označené jako hájovna s názvem Belvedér. To by značilo, že v té době už dům sloužil pouze lesním správcům. Mapa II. vojenského mapování, z let 1836 – 1852, už uvádí dům jako Lusthaus. Dá se předpokládat, že sloužil jako hostinec i když cesta k němu vedla oklikou a do kopce. Muselo se tam tedy dobře vařit, aby tam formani a poutníci zabloudili.
Od roku 1846, kdy poprvé zavítal do zdejšího kraje, se prý v okolí toulával i slavný malíř Josef Mánes. Pobýval často u hraběte Sylva-Tarouccy na zámku v Čechách pod Kosířem a rád prý zacházel k Lusthausu, kde odpočíval pod starou hrušní. Ta mimochodem existuje dodnes. Je patrně nejstarším ovocným stromem Olomoucka. Její stáří je odhadováno na 280 – 340 let, je vysoký 11 metrů a obvod kmene má přes tři metry.
Samotný Lusthaus, nebo tedy hanácky Lusthóz, je dnes v soukromém vlastnictví. Stojí stranou od turistických tras. Jen kousek od domu se nachází pomník čtyř letců vrtulníkové základny z Přerova, kteří zde v roce 1998 havarovali po návratu z Irska.