V Olomouci archeologové nalezli druhý hrad
Dvě věže, areál o rozměrech dvacet krát třicet metrů a doba krále Přemysla Otakara I. To všechno v sobě spojuje druhý olomoucký hrad – takzvaný Nový Hrádek, který archeologové objevili při výzkumu nynější univerzitní budovy na Michalském návrší. V podzemí na ně stovky let čekaly i zbytky dva metry silných kamenných hradeb.
„Adjektivum „nový“ vyjadřovalo fakt, že byl vystavěn nedlouho předtím. Jako Hrádek se objevuje v několika dalších dokumentech z první poloviny 13. století. Naposledy je zmíněn v listině z roku 1251,“ přibližuje Vlastimil Staněk, mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. „Zdrobnělina názvu znamená vymezení vůči olomouckému hradu na Václavském náměstí. Zatímco ten byl svými rozměry velký, Hrádek byl naopak malý,“ dodává.
Archeologové pozůstatky druhého olomouckého hradu odkryli při výzkumu v rekonstruované budově katedry historie olomoucké filozofické fakulty. Experti již dříve tušili, že tady hrad kdysi byl. Ovšem s jistotou věděli pouze to, že v sousedství nynějšího barokního chrámu stálo až do první poloviny 18. století olomoucké fojtství. Jeho dějiny sahají až k samotnému založení města, od 15. století sloužilo jako městská zbrojnice. Fojtství coby sídlo městského zástupce moravského markraběte však mělo ve své stěně zabudovaný také obranný prvek zvaný věžice, na severovýchodě se u něj až do roku 1673 dokonce tyčila takzvaná Juliánská věž. Také proto se mezi archeology objevily úvahy, zda fojtství nestojí na základech až donedávna poněkud tajemného a pouze z listin známého Nového Hrádku. Letos ukončené vykopávky vše potvrdily. Nový Hrádek vybudoval král Přemysl Otakar I., na přelomu 12. a 13. století potřeboval v Olomouci sídlo nově vzniklého moravského vévodství.
„Areál Nového Hrádku měl rozměry zhruba dvacet krát třicet metrů. Skládal se zřejmě ze dvou hranolových věží umístěných v zadní chráněné poloze. Tato dispozice plně odpovídá hradům z první poloviny 13. století. Jako velice podobné příklady můžeme zmínit moravský Buchlov a zejména jihočeský Landštejn,“ popisuje Staněk. Při vykopávkách na předzahrádce univerzitní budovy postavené začátkem 20. století archeologové prozkoumali na několika místech části opevnění. „Šlo o dva metry širokou kamennou hradbu založenou na skále, orientovanou přibližně východozápadním směrem. Pochází z první poloviny 13. století, doložili jsme tu i opravu či zesílení ve druhé polovině 13. století,“ doplňuje mluvčí památkářů. Právě od této doby Hrádek využíval a spravoval olomoucký fojt. Velký přelom v jeho dějinách přišel na počátku 14. století, kdy zástupce markraběte nechal rozbořit hradbu a postavit tady nové fojtství, pozdější zbrojnici. Tyto stavby už olomoučtí historici znají z pozdějších plánů ze 17. a 18. století. Zachycují ještě i Juliánskou věž. „Její rozměry jsme díky tomu mohli určit přibližně na 10 krát 7,5 metru. Patrně se tedy jednalo o obytnou věž,“ upřesňuje Staněk.
Kromě samotného Hrádku se odborníci na Michalském návrší prokopali i do pravěku, našli mimo jiné kamenný sekeromlat. Do období raného středověku mezi 10. až 12. stoletím pak zařadili nález torza hrobu, lidských kostí a tehdy typického ženského šperku – záušnice. Prozkoumat museli i dvě historické studny, jedna v minulosti posloužila jako odpadní jímka. Z jejího dna tak archeologové vyzvedli keramické nádoby převážně z první poloviny 15. století.