V Prostějově nalezli hrob z 12. stol. před Kristem
Výjimečné nálezy učinili archeologové v průmyslové zóně na východním okraji Prostějova, kam se po šesti letech znovu vrátili kvůli průzkumu před stavbou nové továrny. Na ploše šesti hektarů pracovali od loňského září. Archeologové vykopali v prostějovské průmyslové zóně mimo jiné skelet pohozeného dítěte v jedné z běžných jam doby lužických popelnicových polí někdy z 12. století před Kristem. Poslouží ke komplexnímu antropologickému zkoumání. „Vedle běžných sídlištních objektů, které spadají do 4. století po Kristu, jsme zachytili také tři dochované hrnčířské pece a dvě studny s dubovou výdřevou. Lze je oprávněně považovat za vůbec první bezpečně doložené germánské studny na Moravě,“ shrnul Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno. V lokalitě, kde nyní společnost Mubea staví svůj nový závod, archeologové prozkoumali dohromady 650 objektů. „Dokládají nebývale intenzivní pravěké a raně historické osídlení tohoto místa,“ dodal Fojtík.
Nejstarší lidské aktivity na kraji dnešního Prostějova jsou již z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Kromě nálezů z období neolitické kultury s vypíchanou keramikou se významným objevem stala skupina asi 25 sídlištních jam a deseti kostrových hrobů kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné. Z mladší doby bronzové pak pocházejí stovky objektů, které sloužily k nejrůznějším účelům. Jsou to takzvané hliníky, zásobní jámy, jamky nebo sklípky.
„Ojedinělým nálezem je skelet pohozeného dítěte v jedné z běžných jam doby lužických popelnicových polí někdy z 12. století před Kristem,“ popsal Fojtík s tím, že pro archeology to byl doslova dar z nebes, protože tato kultura striktně dodržovala žárový pohřební rituál. Dostali jsme tak ke komplexnímu antropologickému zkoumání nebývale cenný materiál,“ vysvětlil archeolog. V celé lokalitě se totiž opakovaně potvrzuje germánský vliv. Zajímavé jsou poslední objevy několika objektů, které souvisejí se specializovanou hrnčířskou výrobou zaměřenou na takzvané jiříkovické zboží. „Je to jemná na kruhu točená germánská keramika, která na svou dobu dosahovala vysoké technologické, ale i estetické úrovně,“ nastínil Fojtík.
V minulosti zde experti narazili rovněž na koželužské řemeslo. Dokládá to válcovitá jímka, která byla vyztužená vykotlaným a vypáleným dubovým kmenem. „Je spojená se zaniklou středověkou osadou Stará Ves u Prostějova, která je dnes patrně nejvíce archeologicky poznanou památkou tohoto typu nejen v regionu Prostějovska, ale i na celé střední Moravě,“ podotkl archeolog. Jeden z nejrozsáhlejších záchranných archeologických výzkumů posledních desetiletí na Prostějovsku vydal i tajuplné ohrazení vymezující skupiny velkých zásobních jam, obilných sil a strukturu několika kůlů a nadzemních staveb. „Našli jsme studnu s kamenným roubením a dokonce i suterén domu, kde byly soubory keramiky z poloviny 16. století. Po konzultaci s historiky tyto nálezy spojujeme s daňčí oborou a bažantnicí zřízenou v prostoru Kralického háje Vratislavem II. z Pernštejna,“ uvedl Fojtík.
Archeologové objevili v prostějovské průmyslové zóně několik výjimečných artefaktů už před šesti lety. Vedle běžných nálezů, jako jsou zlomky středověké keramiky, je překvapil především zbytek signálního rohu. Ten byl po staletí velmi oblíbeným poutním suvenýrem z nejzápadnějšího německého města Cáchy. „Tento objev je v našem prostředí zcela nezvyklý a velmi cenný. Je to patrně vůbec první nález tohoto druhu pocházející z českých zemí,“ vysvětlil tehdy Fojtík.