Velikonoce se na Moravě slavily později než v Čechách

Proč v 16. století slavily Velikonoce Čechy a Slezsko dřív než Morava ? Stavy této země přijaly císařské nařízení až o půl roku později.

Pokud šel poutník roku 1584 třeba začátkem března z Čech nebo Slezska na Moravu, mohlo tak docházet k paradoxní situaci, že se, obrazně řečeno, rázem ocitl ještě v únoru. A Velikonoce byly v Čechách o čtyři neděle dřív než na Moravě. Proč tomu tak bylo ? Pro odpověď se musíme vrátit ještě o dva roky dřív a zamířit do Říma za papežem Řehořem XIII.

Tehdy tento papež vyhlásil nařízení, zvané bula Inter gravissimas, kterou se zpřesňovaly nepřesnosti juliánského kalendáře. Touto bulou se mělo vynechat deset říjnových dní, aby se jarní rovnodennost vrátila na 21. března a měla být zavedena přesnější pravidla pro přestupný rok. Tento nový kalendář měl nést jméno papežovo, tedy Gregorius. Odtud tedy pojmenování dodnes platného Gregoriánského kalendáře. Protože byl nový kalendář navržen papežem katolickým, za svůj ho přijímali zase především katolíci, v protestantském prostředí byl již zájem o něco vlažnější, pokud vůbec. A jak se na věc dívali v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ?

V Čechách byla arcibiskupem Medkem z Mohelnice ohlášena změna v listopadu roku 1582, ale tehdy se setkala s naprostým odmítnutím. O necelý rok později nový kalendář smetl ze stolu i zemský sněm. Až v prosinci roku 1583 došlo ke zvratu, kdy se císař Rudolf II. přestal ohlížet na stavy a prosadil změnu svým mandátem. A tak Čechy hned zkraje roku zažily skok z pondělí 6. ledna na úterý 17. ledna. Ve Slezsku bylo obyvatelstvo počastováno změnou z neděle 12. ledna na pondělí 23. ledna téhož roku. Na Moravě ovšem platil i nadále juliánský kalendář. Proč ? Je to jednoduché, moravské stavy prostě císaři v této věci nevyhověly. V prostějovské kronice se o tom můžeme dočíst: „ …tehdejší sněm moravský ústavní právo své, vzhledem k zákonům zemským, nerad si dal zkracovati. Stavové čeští napravený kalendář papeže Řehoře XIII. podle mandátu císaře Rudolfa II. léta Páně 1584 přijali. Ještě v lednu roku jmenovaného správný letopočet v Čechách byl zaveden, tak sice, že po šestém dni téhož měsíce čítal se hned den sedmnáctý. Téhož roku v měsíci lednu také stavové markrabství moravského valný sněm měli v Olomouci, avšak opraveného kalendáře Řehořova podle mandátu císařského nepřijali, poněvadž naporučení císařské dříve než sněmovní snešení se stalo “.

Nakonec Morava v létě roku 1584 kalendář přijala, i když časová změna nastala až na podzim. A opět můžeme nahlédnout do kroniky prostějovské: „…Veliká noc s jinými výročnými svátky o čtyři neděle v Čechách dříve slavena byla nežli na Moravě a mnohým přes svět pracujícím se přihodilo, že některých svátkův ani jednou neslavili. Aby tedy stavové uhájili práva svého, nedali mandátu Rudolfovu souhlasu a rozešli se. Teprve dne 8. července roku 1584, když opět moravský sněm sešel se v Olomouci, stavové nový kalendář přijali a dali nařízení, aby téhož roku na Moravě po dni 4. měsíce října čítán byl hned den 14. A tak kalendář od toho času jde, a každý svátek pohyblivý o deset dní později přichází, čehož hospodářům při prácech šetřiti jest potřeb “.

Když byl tedy měsíc o deset dní kratší, jak se pamatovalo na daně a splátky, byly jiné ? I na to dává bula Inter gravissimas odpověď : „ Aby však pro toto desetidenní zkrácení nedošlo k poškození těch, kdo jsou povinováni měsíčními či ročními splátkami, bude na soudcích, aby z toho vzniklé nejasnosti a spory řešili tak, že oněch deset odečtených dnů přičtou k délce splatnosti. “

Zároveň bula na konci textu nabádá k dodržování pravidel, která se samozřejmě i v té době všelijak obcházela a porušovala: „ Žádný z lidí tedy nemá právo porušit tento náš list s nařízeními a příkazy, ustanovením, přáním, schválením, zákazem, zrušením a odstraněním, nabádáním a žádostí, ani se mu opovážlivě postavit. Bude-li však kdo toto kazit či nedovoleně falšovat, pobouří tím Boha všemocného a jeho blažené apoštoly Petra a Pavla “.

FB Radovan Vrtěl