Velkomoravské památky – Hora sv. Klimenta

Někdejší hradisko sv. Klimenta leží asi 4 km severozápadně od Osvětiman na Uherskohradišťsku. Oproti většině velkomoravských sídlišť se nejedná o nízko položený říční hrad, nýbrž o strategicky dobře umístěnou protáhlou plošinu vybíhající z hlavního masivu Chřibských vrchů ve výšce 461 metrů nad mořem. Výstavba opevněného hradiště začala někdy v polovině 9. století a jeho úkolem bylo chránit důležitou kupeckou stezku spojující Brněnsko s Pomoravím. Z pozdější doby se k místu váže velmi silná Cyrilometodějská tradice.

Samotná akropole na jejímž vrcholku stála kaple sv. Klimenta se rozkládá na ploše 8 ha. Na ní dále navazuje asi 14 ha předhradí. Opevnění tvořily dva mohutné dřevohliněné valy, z nichž jeden byl snad opatřen kamennou čelní zdí. Z východní strany bylo opevnění dokonce trojité. Hora sv. Klimenta je dle ústní tradice považována za místo, kam věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj uložili ostatky papeže sv. Klimenta. Působení cyrilometodějské misie dokládá nález zlatého solidu byzantského císaře Theofila. Podle některých teorií se na Hoře sv. Klimenta nacházel klášter, v němž působili slovanští kněží. Hradisko přetrvalo i po pádu Velké Moravy. Patrně sloužilo jako útočiště pro okolní obyvatelstvo, nicméně nejpozději ve 12. století bylo opuštěno.

Kaple však nejspíš přežila, neboť v roce 1358 olomoucký biskup potvrzuje, že markrabě Jan Jindřich daroval augustiniánům „…kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového zámku svého Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy…“. Augustiniáni, ve snaze obnovit zdejší klášter, přestavěli původní kapli na gotický kostel. Nový chrám vydržel pouze do roku 1421, kdy klášter vyplenili nedakoničtí husité. Po válce už k jeho obnově nedošlo a místo bylo obýváno jen poustevníky.

Od 17. století sloužily ruiny na Hoře sv. Klimenta jako zdroj stavebního materiálu pro široké okolí. Akropoli navíc rozkopaly desítky dobrodruhů hledající údajný augustiniánský poklad. Archeologický průzkum provedený v 60. letech 20. století potvrdil, že kněžiště kostela je skutečně zbytkem velkomoravské kaple z 9. století. Ostatky nalezené uvnitř lodě kostela ale pocházely až ze 14. století. V prostoru akropole bylo nalezeno množství keramiky a dobytčích kostí. V současnosti je Hora sv. Klimenta známa jako poutní místo. Na vrcholku se nachází dřevěná kaple z roku 1964 a zvonice sv. Gorazda.

zdroj: http://promoravia.blog.cz/1509/hora-sv-klimenta