Z diskuse o moravském národě před 25 lety

V dávno zaniklém tištěném měsíčníku Hlas Moravy, který vycházel v letech 1991-1993, se v roce 1992 objevila krátká diskuse či spíše několik reakcí na jeden článek, které spojovalo téma moravského národa.

V č. 3 Hlasu Moravy mne zaujala diskuse o moravské národě, zejména proto, že se o toto téma živě zajímám, neboť při studiu historie Moravy nacházím bezpočet přesvědčivých důkazů o více než tisícileté existenci moravského národa. Proto bych se rád jako pravidelný čtenář Hlasu Moravy rovněž k tomuto tématu vyjádřil a přispěl do diskuse doplněním některých, v příspěvcích neuvedených skutečností.

Oficiální definice národa sice neexistuje, ale všeobecně se uznává, že národ je výsledkem vnitřního ztotožnění s obyvateli své země, majícími společnou kulturu a jazyka a vzniká z potřeby pocitu sounáležitosti této pospolitosti. Společný jazyk je sice jedním z charakteristických znaků národa, neznamená to však, že musí být odlišný od všech jazyků jiných národů. Např. Valoni nejsou Francouzi, i když užívají stejného jazyka. Též Srbové a Chorvati nejsou „Srbochorvati“, přestože hovoří srbochorvatštinou. Stejně je tomu i v případě Moravanů a Čechů. Ostatně základy spisovné češtiny, které se kdysi na Moravě říkalo jazyk moravský, jsou právě odsud. Dokonce byly doby, kdy se moravština od češtiny nepatrně lišila.

V povodní Moravy a Dyje existovalo vědomí národa společných osudů sjednoceného pod jednou vládou a panstvím, odlišného vůči sousedům, sílícího v boji s franskou říší i jinými národy aspoň o dvě století dříve, než např. v Čechách nebo na území dnešního Polska. V listu byzantského císaře Rostislavovi je psáno, že Moravané jsou „gens electa sancta“. Písemný název „gens Moravorum“, v té době roven natiu, byl napsán již koncem 8. stol. a nejen Římany.

Vědomí moravské národnosti bylo vytvořeno počátkem středověku ještě před Velkomoravskou říší, přetrvalo tisíciletí a až do vzniku novodobých národů nikoho na Moravě ani v Čechách nenapadlo obě národy zaměňovat nebo slučovat. Vyšším pojmem byl pouze Slovan a pokud se hovořilo o stejné národnosti, byla tím myšlena stejnost slovanská. I v archivech lze najít pojmy jako „natu“ či „natione Moravus“.

Vznik moravského národa tedy nebyl nic „zcela umělého“, nýbrž byl záležitostí přirozeného vývoje. Zcela umělé však bylo, když se někteří naši předkové, jako např. Fr. Palacký, začali za specifické situace hrozícího poněmčení prohlašovat za „Čechy rodu moravského“. Poprvé se tak stalo až v polovině minulého století. Přesto, že v 70. letech sílily tendence k sjednocování obou národností, byla moravská národnost běžně používána ještě na počátku tohoto století. Pokud se dříve na Moravě hovořilo o lidu českém a německém nebo školách českých a německých, byl tím myšlen lid česky a německy mluvící nebo školy s vyučovacím jazykem českým a německým. Nazývání Moravanů Čechy má ve srovnání s dlouhou minulostí velmi krátkou historii a vzniklo nikoliv na základě historického, duchovního či kulturního vývoje, ale na základě přechodných nacionálních zájmů, jako účelová ochrana před silným germanizačním tlakem, což ovšem není žádný důvod k trvalé pochybné přeměně Moravanů na Čechy a k vymazání etnického původu a vytrhání moravských kořenů, neboť dnešní Moravané jsou přímými potomky jejich předků, obyvatel Sámovy říše, Velkomoravské říše, Markrabství moravského a Země moravské.

Pojem moravských Čechů se ve světle dějinných událostí jeví jako falzifikace historických skutečností a český národ na Moravě byl vždy jen politickou fikcí, která byla z moravské strany přijímána s jasným účelem chránit svoji národní identitu před germanizací.

Po opadnutí bezprostřední příčiny nebezpečí ohrožení a odnárodnění se pojem Čechů na Moravě stal historickou rekvizitou, stejně jako jeho mladší, opět účelová obdoba – národ „československý“. Možná proto se za 1. republiky národnost nezapisovala do dokladů. Moravská národnost byla ještě registrována za protektorátu v kenkartách (průkazech totožnosti) a po válce byla úředně přeměněna na českou.

Pokud tedy dochází opět k renesanci moravského národa, není to nebezpečí pro sounáležitost s nejbližšími národy ani pro jednotu státu, ale spíše naopak, neboť Moravané si určité nebezpečí z německé strany v podobě hospodářského ovládnutí našeho státu uvědomují možná více, než čeští politikové.

I přes skutečnost, že moravská národnost nebyla uvedena ve sčítacích arších, ukázalo poslední sčítání obyvatel, že moravský národ je skutečností, ať už se to někomu líbí nebo ne. Na tom se ostatně shodli i účastníci mezinárodního vědeckého kolokvia o národnostech, konaného v Brně dne 23.3.1991.

Z uvedeného tedy vyplývá, že na Moravě nežijí „vědecky vzato, pouze moravští Češi“, jak bylo psáno v jednom příspěvku v č. 3, nýbrž moravský národ, stejně státotvorný, jako jejich nejbližší slovanští bratři – Češi a Slováci, což pochopitelně nikterak nesnižuje přátelství Moravanů k nim.

Jindřich Žaloudek, promovaný fyzik

zdroj: https://dalsimoravak.wordpress.com/2014/03/21/starsi-diskuse-o-moravskem-narode/#more-932233