Z. Koudelka: Nejsem Čech, jsem Moravan

Mluvčí Moravské národní iniciativy Zdeněk Koudelka poskytl poslední den v roce 2018 rozhovor internetovému deníku Parlamentní listy. Ve svých odpovědích jasně formuloval svůj vztah k Moravě a především svoji příslušnost k moravskému národu.

CO NÁM DAL ROK 2018 Advokát Zdeněk Koudelka ve svém ohlédnutí za rokem 2018 reflektuje aktuální situaci v ČSSD i v celé společnosti. „Miloš Zeman v roce 2018 vyhrál prezidentské volby, což pro někoho může být skandální, ale pro jiného je to výsledek funkční demokracie,“ říká Koudelka na adresu těch, kteří s výsledkem volby nejsou spokojeni. Dnešní doba podle Koudelky přináší plíživý pokus o indoktrinaci. „Jde například o propagaci zelené ideologie ve školách, ale i v televizních pořadech pro děti,“ nastiňuje advokát. Nakonec se bez servítků pustil do dnešní ČSSD. „Kdyby blbost nadnášela, Sobotkova vláda a její úředníci by poletovali jako holubičky,“ říká Koudelka.

Máme za sebou rok 2018, během kterého se hodně mluvilo o skandálech kolem premiéra Babiše a prezidenta Zemana. Rozdělují tito politici společnost?

Prezident Miloš Zeman v roce 2018 vyhrál prezidentské volby, což pro někoho může být skandální, ale pro jiného je to výsledek funkční demokracie. Společnost je rozdělená. Společnost, která je názorově jednotná, je společnost totalitní, a v té nežijeme. Kdo chce, volí Miloše Zemana, a kdo ne, volí jiné. Tak je to i s Andrejem Babišem.

Jsme po tomto roce svornější a sjednocenější coby národ? A pokud ne, jaké to má příčiny?

Nemluvím za národ, ale za sebe. Za největší národ u nás ani mluvit nemohu. Nejsem Čech, ale Moravan. Svorností se ohánějí ti, kteří chtějí likvidovat odlišné názory a někdy i jiné lidi. Po svornosti národa volal Adolf Hitler. Mozaika názorové rozdílnosti je mi bližší než svornost severokorejské společnosti, která plyne z diktatury.

Líbila se vám letošní vzpomínka na 17. listopad? Sledoval jste dění v Praze? Ozývají se námitky, že původní rozměr celé akce se vytratil na úkor politizace. Takřka souběžně se vzpomínkovými akcemi proběhlo několik protestů proti Andreji Babišovi. Zároveň takřka zapadl význam 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy. Panuje dnes v rámci výkladu českých dějin jistá selektivita?

Žiji na Moravě, dění v Praze pro mne není důležité. Jde-li o výklad dějin, rozhodující je výchova v rodině. Kdo chce, najde si knihy a prameny pro studium dějin. Určitě je více pramenů pro české než pro moravské dějiny. Ale někdy mi dnešní doba připomíná dobu před rokem 1989, kdy se zase nevěří tomu, co se říká v televizi nebo ve škole. Odlišnost doby však je v informační různosti. Každý si může najít informace o dnešku i o minulosti.

Jak jsme na tom s úrovní svobody? Mluví se o tom, že v nejrůznějších oblastech života stále přituhuje. Mám teď na mysli věci, které přišly s bojem proti terorismu, ale třeba i akce zaměřené na potírání nevhodných projevů a diskriminace. Je obyčejný člověk svobodný? A je svobodnější, než byl na přelomu tisíciletí?

Skutečně vnímám pokus o plíživou indoktrinaci. Jde například o propagaci zelené ideologie ve školách, ale i v televizních pořadech pro děti. Ideologie, která u nás vyústila v solární zlatokopectví a zatížila společnost drahou energií. Svobodnější jsme byli na přelomu tisíciletí. Pod rouškou boje proti terorismu nebo korupci je vytvářena spousta hovadin, které by dříve neprošly. Vnímám takto různé zprávy tajných služeb, které ve shodě s prezidentem republiky považuji za čučkaře. Živí se tam spousta lidí, kteří by se prací stěží uživili. Kdyby měli vzít motyku a jít kopat do vinohradu, dobré víno by z toho nebylo. Za obludné považuji volání Bezpečnostní informační služby po změně ve výuce dějepisu. Nevím, co by mě nebo mé děti tajní agenti chtěli učit o dějinách Moravy. Něco takového by v 90. letech Bezpečnostní informační službu nenapadlo. Tehdy byla ještě živá vzpomínka na Státní bezpečnost.

V prosinci vyvolala zmatek dvě hlasování, která se zdánlivě týkala té samé věci. OSN nejprve přijala pakt o uprchlících, podle Andreje Babiše je to práce ministra zahraničí Tomáše Petříčka a sám Babiš to tak nechtěl. Mnoho lidí ale toto vysvětlení neuspokojilo. Den poté se Babiš pochlubil, že v jiném hlasování Česká republika odmítla globální kompakt o migraci přesně tak, jak premiér dříve sliboval. Jde o chybu Andreje Babiše, že si nedokáže „ukočírovat“ svého ministra, nebo to první hlasování nebylo důležité?

Pro většinu voličů jedná srozumitelně předseda vlády Andrej Babiš, ne ministr Petříček. Pokud stát odmítá migraci, je logické, že nepodpoří dokumenty o migraci ekonomické i uprchlické. Jmenování Tomáše Petříčka bylo trapnou tečkou za trapným pokusem předsedy sociální demokracie Jana Hamáčka protlačit jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí proti vůli prezidenta republiky Miloše Zemana. Samozřejmě neuspěl. Prezident a předseda vlády se na jmenování ministra musí shodnout.

Sleduji Petříčkovu neschopnost prověřit možnost vrácení českého gotického jablka a žezla z doby Karla IV., které jsou uloženy ve Vídni a o jejichž vydání by podle mírové saintgermainské smlouvy mohla Česká republika žádat. Petříček to odůvodnil úřednickým argumentem, že není příslušný. Věc přehodil na Ministerstvo financí. Ministr zahraničních věcí neví, že jednání s Rakouskem o realizaci mírových smluv vždy vedlo Ministerstvo zahraničních věcí. Petříčkův postoj je v rozporu s aktivitou Rakouska, které roku 2006 dosáhlo vydání historického nábytku z vídeňského Hofburgu uloženého na Moravě. Pokud jde o vydání starých rakouských židlí, bylo naše Ministerstvo zahraničních věcí činné. Má-li usilovat o vrácení našich korunovačních klenotů, je úřednicky nemohoucí. Naopak za návrat gotického žezla a jablka bojuje moravský senátor Ivo Valenta.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Advokat-Koudelka-Svobodnejsi-jsme-uz-byli-Petricek-Jen-tecka-za-trapnym-pokusem-Hamacka-protlacit-Pocheho-Proti-vuli-Zemana-565135