Z. Koudelka o Katalánsku a o Moravě v Parlamentních listech

Co by měly dělat orgány České republiky, aby v budoucnu nemusely řešit podobné problémy například ve vztahu k Moravě?

Prvořadé je odmítnout centralismus. Například dříve byly fakultní nemocnice v Brně a Ostravě zřizovány krajským ústavem národního zdraví, což byla organizace krajského národního výboru. Nyní jsou řízeny z pražského ministerstva zdravotnictví. Dříve vykonávaly památkovou správu národních kulturních památek (tím je i brněnský Špilberk), krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Nyní to vykonává pražský Národní památkový ústav. Tedy mnohé působnosti se přenesly na centrální úřady. To dokresluje obrovský růst zaměstnanců ministerstev za posledních 25 let. Za Rakouska-Uherska si většinu škol postavily obce samy. Dnes si bez státní dotace na nich nevymění ani okna. To obrovské bujení moci a rozkrádání veřejných peněz v Praze lidi provokuje a vadím jim.

Druhou věcí je uznání moravské národnosti. Ve sčítání lidu se více než 630 000 lidí přihlásilo k moravské národnosti. Na Slovensku je zástupce moravského národa členem Rady vlády pro národnostní menšiny. Ovšem pražská vláda pohrdá statisíci občanů tohoto státu a raději do této rady přizve kohokoliv, jen ne příslušníka národa moravského, který je po českém druhý nejpočetnější u nás. A to přesto, že byla interpelována v této věci moravským poslancem Pavlem Blažkem. Moudrý stát by rovněž respektoval s nutnými odchylkami tisícileté zemské hranice a chránil zemské symboly (znak a vlajku). Uznání Moravy, Slezska, ale i Čech může být v této symbolické podobě, není nutné dělat radikální kroky. Jen si uvědomit historii vlastní země.

zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/O-samostatnosti-se-rozhoduje-na-barikadach-Krev-na-ulicich-Barcelony-usvedcuje-EU-z-pokrytectvi-Ustavni-expert-vysvetluje-co-se-ted-bude-dit-v-Katalansku-507168 – kráceno