Zachraňují česko-moravské hraniční kameny

Také zemská hranice mezi Čechami a Moravou má své hraniční kameny. Po celé délce historické hranice je jich veliké množství. Veřejná moc je až na několik výjimek prakticky vůbec nechrání. Umožňuje tak jejich poškozování a krádeže, k čemuž čas od času dochází. Několik nadšenců se proto rozhodlo o zemské hraničníky pečovat. Mapují je, provádějí jejich zajištění a usilují o přiznání statusu chráněné kulturní památky. Čechami a Moravou nejsou prakticky vůbec chráněny ze strany veřejné moci. Výjimku tvoří pouze například čtyři hraniční pylony na území Jihlavy z doby vlády Marie Terezie. Umožnilo se tak beztrestné poškozování a kradení hraničníků, k čemuž občas dochází. Existují dokonce kuriózní případy, kdy někteří lidé přemístili kámen z původní polohy na svou zahradu, aby jim tam sloužil jako dekorace.  Hraniční objekty přitom představují unikátní historickou památku a v některých případech umělecky velmi hodnotná díla. Nedbalost ze strany státu podpořil i vznik krajů v roce 2000, které výrazně nerespektují zemskou hranici. Nedbalost státu a případy poškozování podnítily nadšence, aby začali o hraniční kameny pečovat. Nejedná se přitom pouze o patrioticky naladěné Moravany, ale i například osoby z řad odborné veřejnosti. Zájem o ochranu vzácné historické památky je přítomný na obou stranách zemské hranice.

Ve věci zajišťování kamenů proti jejich kradení je velmi aktivní Jaroslav Nesiba z Brna. Sám nebo s pomocí druhých zabetonovává opravené či nově vyhotovené hraničníky ve vybraných lokalitách. Vše přitom obstarával z vlastních prostředků.

Také další nadšenci pomáhají uchovávat živou paměť na zemskou hranici a na tradiční země Čechy a Moravu jako takové. Objevují se iniciativy za označování hraničních přechodů, pořádají se vlastivědné výlety k hranici. Výzkumníci podrobně mapují rozložení hraničníků a zaznamenávají je do speciálních databází.

Známý moravský hudebník Tomáš Kočko, který se ve své tvorbě inspiruje folklórními i starobylými slovanskými motivy, úspěšně nadvakrát (první část na podzim 2016, druhá na jaře 2017) prošel celou trasu zemské hranice. Začal na česko-moravsko-slezském trojmezí „Smrk – hraničník“ nedaleko vrcholu Králického Sněžníku a skončil na trojmezí česko-moravsko-rakouském pod Číhadlem.

Výlet po místy poměrně náročném hraničním terénu může sloužit jako zajímavá výzva pro turisty. K zemské hranici, která skýtá zvláštní genius loci, se pořádají různé výlety. Ty organizuje například spolek Moravská národní obec. První spolková výprava mířila před dvěma lety k oblasti kolem Žďáru nad Sázavou, letos výletníci navštívili část hranice blízko Svitav.

 https://zpravyzmoravy.cz/zachranuji-hranicni-kameny-na-pomezi-cech-a-moravy-co-nezvlada-stat-zkouseji-zvladnout-nadsenci/?fbclid=IwAR3OYGFJbb1Fn7fMtCzq9yGXetbBAByv4hATNtMWyEs0nhBHgrZybvv3NDI