Zakladatel genetiky proslavil Moravu ve světě
Příští rok uplyne dvě stě let od narození Gregora Mendela, který je po právu označován za otce genetiky. Rodák z moravskoslezského pomezí učinil své převratné objevy v klášteře na starém Brně, kam na oslavy zamíří přední osobnosti přírodních věd včetně několika nobelistů. Díky Mendelovu dílu zná Moravu celý svět.
Rok 2022 přinese hned několik pro Moravu významných výročí. Jedním z nich je nepochybně dvousté výročí narození osobnosti, jejíž jméno zná celý svět. V Brně, se kterým Mendel spjal většinu svého života, se chystají velké oslavy. Svou účastí je podpoří významní zahraniční představitelé vědy a výzkumu.
Papež František osobně požehnal základnímu kamenu monumentu na Mendelovu počest. Sochařské dílo s názvem Hrachovina bude připomínat jeho slavné pokusy s hrachem. V plánu je také vybudování nového Mendelova skleníku jako připomínky místa, kde přišel na zákony dědičnosti, a rekonstrukce náměstí, které nese jeho jméno.
Přípravy na oslavu významného výročí příznačně provází také genetický výzkum. Mendelovo tělo bylo přechodně vytaženo z místa posledního odpočinku na brněnském Ústředním hřbitově. V rakvi se našly kromě kostry také boty, oděv, vzácné kříže, ale i dobové noviny. Genetický materiál potvrdil, že se skutečně jedná o Mendela, muže nevelkého vzrůstu s nadprůměrnou mozkovnou.
Johann Mendel se narodil 20. července 1822 ve slezské obci Hynčice (Heinzendorf) do německy mluvící rodiny drobného statkáře. O dva dny později byl pokřtěn za nedalekou zemskou hranicí v moravské obci Dolní Vražné (Gross-Petersdorf). Mendelův rodný dům je dnes sídlem muzea s expozicí o jeho životě a dílu. Prvním jazykem rodáka z Kravařska byla němčina, díky působení v dvojjazyčném prostředí si postupně osvojil i slovanskou řeč. Sám sebe označoval za “Moravana německé řeči”.
Navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou, středoškolské vzdělání posléze dokončil na gymnáziu v Opavě. Mezi lety 1840 až 1843 studoval na olomoucké univerzitě, kde jej jako učitelé ovlivnili významní moravští badatelé Johann Karl Nestler a Bedřich Franz.
Na přání matky i z finančních důvodů vstoupil do kněžského semináře. Přišel do augustiniánského kláštera na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor. Duchovenská studia dokončil v brněnském kostele svatého Michala.
Přechodně pobýval ve Znojmě, kde působil jako suplent na zdejším gymnáziu. Přihlásil se k učitelským zkouškám z přírodopisu a fyziky na vídeňské univerzitě. U zkoušek celkově neuspěl, paradoxně kvůli přírodopisu. Ve Vídni ještě později studoval několik přírodních věd včetně botaniky. Tehdy jej ovlivnil profesor Christian Doppler, který prosazoval užití kombinatoriky a teorie pravděpodobnosti v aplikovaných vědách. Studium zde ukončil v roce 1853, aniž by kvůli náhlé těžké nemoci mohl složit profesorské zkoušky.
Po svém návratu do Brna se Gregor Mendel v letech 1856–1863 věnoval křížení hrachu. Tuto plodinu si vybral pro jeho jednoduchost a dobře pozorovatelný soubor sedmi vlastností. Díky svému zájmu o fyziku, matematiku a meteorologii si uvědomil důležitost statistiky pro vysvětlování přírodních jevů. Pomohlo mu to stanovit výsledný vzorec. Mendel ještě neznal pojem “gen”, proto hovořil pouze o neviditelných faktorech. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.
Své pokusy na rostlinách přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně knižně publikoval. Jeho závěry nevzbudily velký ohlas. O čtyři roky později se mu dostalo jediné pocty za svého života v odborných kruzích, když byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku. Představil zde také výsledky své druhé práce v oboru křížení rostlin o jestřábnících. Vzhledem k atypickému rozmnožování se ale spíše jednalo o nešťastnou volbu. Mendel navíc nabyl přesvědčení, že jím objasněné zákonitosti neplatí.
Později byla jeho experimentální data mnohokrát prověřována, protože se mnoha kritikům zdála až příliš přesná. Mendelův přínos byl rozpoznán až po jeho smrti začátkem 20. století. Mezi “objevitele Mendela” patřil mimo jiné přírodovědec moravského původu Erich von Tschermak, jehož děd učil Gregora Mendela na vídeňské univerzitě. Dnes je Mendel uznáván jako zakladatel genetiky.
Po smrti opata Cyrila Nappa byl Gregor Mendel v roce 1868 zvolen opatem starobrněnského kláštera. Povinnosti spojené s významnou společenskou rolí vedly k zanedbávání pokusné činnosti. Posledních deset let života také zápasil s rakouskou vládou kvůli zvýšené dani z klášterního majetku. V roce 1883 vážně onemocněl a rok na to zemřel. Rekviem na jeho pohřbu dirigoval mladý Leoš Janáček, který tehdy byl ve starobrněnském klášteře na studiích.
Kdybychom měli jmenovat osobnost, která skutečně proslavila Moravu ve světě, na prvních příčkách bude nepochybně figurovat právě Gregor Mendel, o kterém slyší studenti po celém světě, když se učí o základech genetiky. Do místa působení otce genetiky jezdí přední přírodovědci, nedávno například nobelista Paul Nurse. Plného uznání se přesto Mendelovi dostává až v dnešní době. Nejde přitom jen o posmrtné docenění odbornou obcí, ale o celkové upozaďování Mendelova odkazu v následujících dekádách.
Nechvalně známé je prosazování mylného učení o genetice pseudovědce Trofima Lysenka komunistickým režimem, které se neshodovalo s Mendelovými zákony dědičnosti. Teprve když došlo k opuštění “lyseniksmu”, mohl být otec genetiky připomínán. V roce 1976 byl například v brněnském studiu ČT natočen film Strom vědění dobrého. V životopisné hře se skromnou výpravou tehdy v hlavní roli exceloval Karel Höger. Druhým důvodem byl převládající český nacionalismus, kterému se “Němec” Mendel nehodil. Připomeňme si, že se sám identifikoval zemsky, tedy na prvním místě jako Moravan, a národnostní rozdělení odmítal.
Prostor pro plné uznání odkazu života a díla Gregora Mendela se otevřel až po roce 1989. Zejména v Brně přibývá institucí, které nesou jeho jméno, ať už je to Mendelova univerzita (dříve Vysoká škola zemědělská v Brně), Mendelovo muzeum v prostorách starobrněnského kláštera, Mendelovo gymnázium v Opavě, ale i Mendelova polární stanice, planetka 3313 Mendel či pivo Mendelbier.