Západ Moravy ve vlajkové iniciativě

Morava je geografická rarita – nemá totiž západ. Mají ho všichni, Morava ho musí mít taky, řeknete. Je to ale jinak. Slovo „západní“ se ve spojení s Moravou vůbec nepoužívá, jako kdyby Morava žádný západ neměla.

Má snad ten západ a jihozápad, který si z Moravy odřízl českomoravský kraj Vysočina, už patřit někam jinam, do Čech? Má být novým západem Znojmo a Brno? Proč vlastně ten slepený kraj nebyl pojmenován Českomoravský podle vzoru Moravskoslezského? Je potřeba slovo Západ v souvislosti s Moravou vůbec nepoužívat než si lidi na tu okleštěnou Moravu zvyknou a odborníci z oboru historie potvrdí, že to tak bylo odjakživa? Do té doby Morava západ mít nebude, co kdyby o tom začal náhodou někdo přemýšlet? Otazníků je hodně a odpovědi znají jenom sociální inženýři.

Západní Morava, též Moravské Horácko, je moravská část Vysočiny na západě jasně vymezená historickou hranicí s Čechami, což velmi dobře vnímá místní obyvatelstvo.

Moravské Horácko se letos ozvalo s nebývalou razancí. Vážení přátelé, TŘEBÍČ je po Jihlavě druhé největší město z celého tohoto slepeného kraje. Každý rok jsme Třebíč oslovovali, upřímně, s jiným bychom to možná dávno vzdali. Ale z Třebíče, i když přišla záporná odpověď (nedohodli se), vždy v ní byla skryta naděje a vědomí moravské sounáležitosti. Je nám velkým potěšením a ctí, že toto krásné západomoravské město, plné historických skvostů a památek včetně těch zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO, můžeme uvést mezi města a obce, které 5. července vyvěsí vlajku Moravy. Srdečně děkujeme panu starostovi Pacalovi a radě města Třebíče, velmi si toho vážíme!

Na Třebíčsku se v roce 2021 poprvé k vyvěšení vlajky registrují i další neméně významné obce, například městys Mohelno, známý národní přírodní rezervací Mohelenská hadcová step, nebo obec Valeč s renesančním zámkem z roku 1534. Z těch menších Příštpo a Radkovice u Budče.

V prvních ročnících pohlížely obce na Třebíčsku na vlajkovou iniciativu s jistou nadějí, že se konečně něco děje: jsme Morava, vraťte nás na Moravu. Víme dávno, že celé Třebíčsko má Moravu v krvi. Ke zvyšování moravského povědomí tu také neúnavně přispívají Horácké noviny s podtitulem LIST ZÁPADNÍ MORAVY. I jim patří poděkování.

Okres Žďár nad Sázavou: velice příjemným překvapením byl telefonát z VELKÉHO MEZIŘÍČÍ. Je nám velkou ctí, že i toto nádherné historické město západní Moravy můžeme od nynějška uvádět na našem seznamu. Velké Meziříčí je fascinující město plné historie, například salon místního zámku připomíná císařské manévry, které proběhly u Velkého Meziříčí v roce 1909. Mezi nejvýznamnější hosty vojenského cvičení tehdy patřili císař František Josef I., císař Vilém II. a následník trůnu František Ferdinand d´Este, hostitelem byl zámecký pán hrabě František Harrach.

Na Západní Moravu měla pochopitelně kulturní vliv blízkost sousední země Čechy. I jazyk Horáků se přibližuje hovorové češtině. A tak se objevily i mezi Moravany názory, že toto není žádná Morava, že ta pravá, ta nejmoravštější Morava, je Haná nebo Slovácko nebo vinohrady pod Pálavou. Můžete se mnou nesouhlasit, ale Moravu Moravou nedělá jen nářečí a kroje, někde je mají, jinde ne. Jsme ale pořád jedna Morava a mnozí z nás věrnější Moravané nežli ti, co mluvijú dlúze či dlóze anebo kratce. Právě ta rozmanitost je pro Moravu tolik typická, i v různosti můžeme být jednotní.

Má ta Morava západ, nebo ne? Má, a je plný moravských patriotů. Svitavsko, Žďársko, Třebíčsko, Jihlavsko a Dačicko. To je západní a jihozápadní Morava.

V tomto momentě jsme se domnívali, že západomoravské město Třebíč letos už nic nepřekoná. Ale mýlili jsme se. I když pro mnohé z nás, co mají toto město hluboko v srdci, už jedničkou zůstane.

Lenka Holaňová, koordinátorka iniciativy, místopředsedkyně Moravské národní obce